Také běžím pomalu

Pavel Frühauf

Dermatol. praxi. 2024;18(2):63  

Bakteriální infekce kůže III. - infekce vyvolané Mycobacterium tuberculosis a atypické mykobakteriální infekce kůže

Bacterial skin infection III. - infections caused by Mycobacterium tuberculosis and atypical mycobacterial skin infections

doc. MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D.

Dermatol. praxi. 2024;18(2):67-73 | DOI: 10.36290/der.2024.014  

Práce přináší krátký přehled kožních infekcí vyvolaných Mycobacterium tuberculosis (TBC) a atypickými mykobakteriemi. Incidence TBC a atypických mykobakterióz ve světě roste a kožní postižení patří vedle plicní manifestace mezi nejčastější. Česká republika se však řadí mezi státy s nejnižší incidencí TBC ve světě. Kožní manifestace těchto infekcí je u nás vzácnější, ale může postihovat pacienty v imunosupresi nebo s biologickou terapií, především anti-TNF-alfa. Vedle popisu kožních forem tuberkulózy je věnována pozornost i kožním projevům atypických mykobakterióz. Práce přináší i diagnostický postup a jednotlivé vyšetřovací techniky, které je...

Lokální hyperhidróza - nedostatečně diagnostikovaný problém zatěžující pacienta

Local hyperhidrosis - an underdiagnosed problem burdening the patient

MUDr. Petra Trojanová, Ph.D., MBA

Dermatol. praxi. 2024;18(2):74-77 | DOI: 10.36290/der.2024.015  

Primární hyperhidróza je stav nadměrné místní produkce potu, která nezajišťuje termoregulaci daného člověka. Toto onemocnění dostává pacienta do nepříjemných situací jak v pracovním životě, tak i ve volném čase, a zatěžuje jeho psychiku. Každodenní život takto postižených lidí však může zlepšit hned několik možností léčby. Novou možnost léčby přináší i první topické anticholinergikum s účinnou látkou glykopyrronium ve formě krému.

Pohlavně přenosné nemoci u dospívajících

Sexually transmitted diseases in adolescents

MUDr. Martina Skařupová Kubicová

Dermatol. praxi. 2024;18(2):78-85 | DOI: 10.36290/der.2024.016  

Pohlavně přenosné nemoci (STD) jsou infekce šířící se pohlavním stykem. Rizikovou skupinou jsou dospívající, kteří předčasně začínají se sexuálním životem, experimentují v sexuální oblasti a nedbají na ochranu svého zdraví. Výskyt těchto nemocí se poslední roky v České republice zvyšuje. Některé z těchto nemocí podléhají povinnému hlášení. Od roku 2011 dochází k postupnému nárůstu gonokokové infekce, která v posledních letech převyšuje i počty nakažených syfilis. U dospívajících se v letech 2020 až 2022 nejčastěji vyskytovala právě gonokoková infekce, na druhém místě byla syfilis. V článku jsou přiblíženy zejména pohlavně přenosné nemoci podléhající...

Kožní nežádoucí účinky systémové terapie metastazujícího maligního melanomu

Cutaneous adverse effects of systemic therapy for metastatic malignant melanoma

MUDr. Tereza Marušiaková

Dermatol. praxi. 2024;18(2):86-89 | DOI: 10.36290/der.2024.017  

Systémová terapie maligního melanomu prošla v posledních deseti letech velkým vývojem způsobeným objevením nových léčiv ze skupin imunoterapeutik a cílených léků. Tyto látky signifikantně zvyšují četnost remisí a prodlužují celkové přežití pacientů s metastazujícím melanomem. Vedle prokázaného protinádorového efektu ale mají řadu specifických nežádoucích účinků, které mohou ovlivnit průběh a účinnost onkologické léčby, a mohou být pro pacienta potenciálně život ohrožující. Tyto vedlejší reakce se velmi často projeví na kůži. Kožní toxicita je zpravidla méně závažná a ve většině případů nevyžaduje přerušení léčby. Nicméně může mít významný vliv na kvalitu...

Možnosti terapie kožních nádorů BCC a SCC, nádorů z Merkelových buněk a DFSP

Therapeutic options for skin cancers: BCC, SCC, MCC and DFSP

MUDr. Michaela Fridrichová, MUDr. Karolína Votavová

Dermatol. praxi. 2024;18(2):90-96 | DOI: 10.36290/der.2024.018  

Nemelanomové kožní nádory se hojně vyskytují především ve starší populaci. Přestože úmrtnost na tuto skupinu diagnóz je ve srovnání s incidencí velmi malá, jedná se o onemocnění, jež je třeba řešit včas. Terapií první volby je chirurgické odstranění nádoru. U pokročilých onemocnění a tam, kde chirurgické řešení není možné bez mutilace pacienta, se využívá systémová léčba, radioterapie, a především u BCC se v přesně vymezených indikacích aplikuje také brachyterapie. Článek přináší přehled nejčastějších typů nemelanomových kožních nádorů a možností jejich terapie.

Farmakologická léčba hyperpigmentace

Pharmacological treatment of hyperpigmentation

MUDr. Elizabeth Pavlíčková, Ph.D.

Dermatol. praxi. 2024;18(2):97-104 | DOI: 10.36290/der.2024.019  

Kožní pigmentace závisí na syntéze a ukládání melaninu produkovaného melanocyty v epidermis. Aktivita melanocytů spolu s typem a rozložením melaninů je hlavním faktorem, který ovlivňuje rozmanitost kožní pigmentace. Tmavý melanin působí jako ochrana před škodlivými účinky ultrafialového (UV) záření tím, že je absorbuje a chrání buňky před poškozením způsobným slunečním světlem. UV záření aktivuje kožní melanocyty k vyvolání další pigmentace (tj. „cesta opálením“). Dobře charakterizovaná dráha MSH/MC1R-cAMP-MITF reguluje melanogenezi vyvolanou UV zářením. Farmakologická aktivace této dráhy (tzn. „opalování bez slunce“) představuje...

Vliv cílené léčby BRAF a MEK inhibitory na imunitní systém u metastazujícího melanomu

Effect of target therapy with BRAF and MEK inhibitors on the immune system in metastatic melanoma

MUDr. Linda Řandová, doc. MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D.

Dermatol. praxi. 2024;18(2):105-107  

Cílená léčba BRAF a MEK inhibitory patří mezi základní pilíře celkové léčby pacientů s BRAF mutovaným melanomem. Navzdory dobré terapeutické odpovědi je tato léčba zatížena brzkým vznikem rezistence. Určitou možností, jak tuto rezistenci překonat, je kombinace cílené terapie a imunoterapie. Samotné BRAF mutované melanomy mají imunosupresivní vlastnosti, které stimuluje nádorové mikroprostředí. Cílená léčba BRAF a MEK inhibitory významně ovlivňuje imunitní nádorové mikroprostředí, které by mohlo podporovat použití kombinované terapie s checkpoint inhibitory. Tyto poznatky však zatím nebyly podpořeny v klinických studiích. Práce přináší pohled...

Bimekizumab u pacientky s psoriázou a psoriatickou spondylartritidou

Bimekizumab in patient with psoriasis and psoriatic spondylarthritis

MUDr. Marie Policarová

Dermatol. praxi. 2024;18(2):108-111 | DOI: 10.36290/der.2024.020  

Prezentujeme kazuistiku čtyřicetileté pacientky s psoriázou a psoriatickou spondylartritidou, která byla léčená celotělovou fototerapií, methotrexátem. Od března roku 2023 aplikuje biologickou léčbu bimekizumabem s vynikajícím efektem na kožní projevy a dobrým efektem na zmírnění kloubních potíží.

Recidivující impetigo obličeje

Recurrent impetigo faciei

MUDr. Paulína Cabalová

Dermatol. praxi. 2024;18(2):112-114 | DOI: 10.36290/der.2024.021  

Impetigo je vysoce nakažlivé infekční onemocnění postihující povrchové vrstvy kůže, původcem je nejčastěji zlatý stafylokok či pyogenní streptokok. Nejvyšší prevalenci má onemocnění v dětských kolektivech, vrcholem výskytu onemocnění jsou letní a podzimní měsíce. Nekomplikované infekce léčíme lokálními antibiotiky, v případě závažnějšího průběhu a celkových příznaků využíváme systémová antibiotika. Impetigo se hojî bez jizev, nejčastějšími kožní komplikacemi bývají hyperpigmentace, a to zejména v letních měsících.

Rosacea fulminans

MUDr. Gabriela Takáčová, MBA, prof. MUDr. Jagienka Jautová, PhD., MBA

Dermatol. praxi. 2024;18(2):115-117 | DOI: 10.36290/der.2024.022  

Rozacea je chronické zápalové ochorenie kože, lokalizované predovšetkým v centrofaciálnej lokalite. V etiopatogenéze sa uplatňuje dysregulácia nervového a vaskulárneho systému, porucha bariérovej funkcie kože a vrodenej imunity. Vzhľadom na lokalitu a možnú závažnosť prejavov, ochorenie zasahuje výrazným spôsobom do kvality života pacienta. Demonštrujeme kazuistiku 23-ročnej pacientky s histologicky potvrdenou diagnózou rozacey (papulo-pustulózny variant), u ktorej došlo v priebehu terapie k rozvoju fulminantnej formy. Poukazujeme na dôležitosť komplexného menežmentu s ohľadom na formu a fázu ochorenia.

Oplachové a obkladové roztoky v hojení ran

Irrigation and poultice solutions in wound healing

Mgr. Markéta Koutná, Ph.D.

Dermatol. praxi. 2024;18(2):118-122 | DOI: 10.36290/der.2024.023  

Spektrum roztoků určených k ošetření a léčbě ran se neustále rozšiřuje a v současné době čítá kolem dvou desítek názvů s obsahem rozličných terapeutických látek. V klinické praxi zdravotníci ztrácejí přehled v indikacích jednotlivých roztoků a v rozdílech mezi nimi. Příspěvek se zaměřuje na rozdělení jednotlivých roztoků do skupin s jejich charakteristikami týkající se obsahu účinné látky, působení na patogeny, kontraindikace, expozičního času, pH a dalších vlastností včetně způsobu aplikace.