www.dermatologiepropraxi.cz / Dermatol. praxi. 2024;18(1):10-13 / DERMATOLOGIE PRO PRAXI 13 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Fotoprotekce 2024 Za bezpečné a velmi účinné jsou stále považovány minerální filtry ZnO a TiO2, k nim se přidávají i oxidy železa, které zbarvují (tónují) sunscreeny a mají také přesah ochrany až do viditelného spektra. Dalším trendem ochrany proti letnímu vedru jsou tzv. cooling filtry. Jsou to hydrogely s 3D strukturou obsahující mimo vody také tanin a kyselinu hyaluronovou. Přídatek polyolů (např. xylitol) sníží teplotu kůže až o 6 °C. Použitím polysacharidových struktur lze snížit penetraci do kůže. Enkapsulací do cyklodextrinových komplexů lze zvýšit jejich ekologickou bezpečnost: PMMA (metakrylátové polymery). Dalším trendem jsou jsou filtry z přirozených zdrojů. Sem patří extrakty z hub a dalších organismů – MAAs (mycosporinu podobné aminokyseliny) a scytonemin (pigment z cyanobakterií). Flavonoidy (např. lignin, silymarin, extrakt z Polypodium leucotomos) mají i antioxidační aktivitu. Konečně houbové nebo bakteriální melaniny (např. DHICA-5,6-dihydroxy indole 2-carboxyc acid získaný z Pseudomonas) mohou mít vlastnosti srovnatelné s lidským eumelaninem. Zásady aplikace sunscreenů Nanesení sunscreenů má být provedeno 10–30 minut před zahájením opalování. To proto, aby se přípravek mohl dobře navázat na rohovou vrstvu pokožky. Doporučují se nejméně 2 aplikace (nejlépe ráno), jednak aby bylo naneseno potřebné množství sunscreenu, jednak se zatřou i opomenutá místa. Volba dostatečně vysokého SPF může kompenzovat zpravidla v praxi nízké množství naneseného sunscreenu. Doporučuje se pravidelně domazávat dle typu aktivity (dlouhodobý pobyt ve vodě, pocení, otěr oděvem, ručníkem, apod.). Volba SPF také závisí na UV indexu, který je v letní sezóně aktualizován denně ve sdělovacích prostředcích (Tab. 5). V případě popálení (erytém až puchýře) je potřeba zamezit další expozici, ochladit kůži (obkladem, chladivými lotiony), popř. tlumit zánět aplikací externa s kortikoidem. Reakci se vznikem puchýřů je nutné řešit jako tepelnou popáleninu (8). V takovém případě je nutné chránit erodovaná ložiska před lokální infekcí. Popálená kůže se později často olupuje a pigmentuje, proto je vhodné ji promazávat. V těžších případech podávat i celkové léky proti svědění, bolesti, či zvýšené teplotě. Systémová fotoprotekce Tento typ fotoprotekce zatím není příliš účinný a většinou chybí údaje (i z hlediska bezpečnosti) pro dětskou populaci (12). Spíše než skutečný ochranný efekt proti UV záření (srovnatelný např. se sunscreeny) mají zde uváděné přípravky antioxidativní a reparační účinek, který je v různých studiích velmi různě hodnocen. Patří sem některé vitaminy (např. C a E, raději v kombinaci), rostlinné látky a výtažky (flavonoidy, resveratrol, atd.). Doporučené dávky jsou velmi rozdílné. V praxi se snad nejvíce ujal β-karoten, jehož nadměrné užívání vede k oranžovému zabarvení kůže. Fotoprotekce a vitamin D Citlivou oblastí v posledních letech je diskuze nad dostatečnou hladinou vitaminu D. Jeho potřeba pro správný kostní vývoj v dětství je dlouhodobě známá (9, 10), nicméně se zkoumá vliv vitaminu D na celkové zdraví, odolnost vůči některým infektům a nádorovým onemocněním. Mimo přísun potravou, popř. v lékové formě, je hlavním zdrojem previtaminu D přeměna 7-dehydrocholesterolu v pokožce účinkem UVB záření. To však může přinášet již zmíněná rizika. Na druhou stranu vznikají obavy z nedostatku vitaminu D při používání fotoprotekce. Na toto téma byla publikována řada prací (11), které neprokázaly klinicky významný pokles 25(OH)D3 v souvislosti s denním praktickým používáním sunscreenů. Může to souviset s běžně nedostatečným nanášením (jen 30–50 % doporučeného množství) sunscreenu, používáním jen ve slunných dnech, delším pobytem na slunci (kterou uživatelé sunscreenů zpravidla praktikují) a častějším spálením. Jiná situace by mohla nastat u osob s extrémní fotosenzitivitou, u kterých je naprosto nutná trvalá totální fotoprotekce. Závěr Ochranu proti slunečnímu záření je nutné provádět již od útlého dětství jako prevenci pozdějších chronických změn a vysokého rizika kožní rakoviny. Dodržování fotoprotektivních opatření by se mělo stát součástí každodenních úkonů stejně jako opatření osobní hygieny (13). Fotoprotekce by měla být vždy komplexní. Upravit své chování s využitím stínu, volit vhodný oděv a nezakrytá místa ošetřit sunscreenem. Používat sunscreen s dostatečným faktorem s ohledem na délku expozice, intenzitu slunečního záření a typ aktivity. Aplikovat dostatečné množství (raději dvakrát) a také aplikaci během dne opakovat. Kůži po opalování vhodně ošetřit, nejen při spálení. LITERATURA 1. Ettler K, Ettler J. Fotoprotekce dětí. Pediatr. praxi. 2019; 20(2):93-97. 2. Young AR, Claveau J, Ross AB. Ultraviolet radiation and the skin: Photobiology and sunscreen photoprotection. J Am Acad Dermatol. 2017;76:100-109. 3. Cestari T, Buster K. Photoprotection in specific populations: Children and people of color. J Am Acad Dermatol. 2017;76:110-121. 4. Rigel DS, Taylor SC, Lim HW, et al. Photoprotection for skin of all color: Consensus and clinical guidance from an expert panel. J Am Acad Dermatol. 2022;86:1-8. 5. Ettler K. Slunce a dětská kůže. Pediatr. Praxi. 2023;24(3):17-20. 6. Normy ISO: ISO 24444:2010, ISO 24443:2012, ISO 24442:2011. Available from: http://www.iso.org. 7. Aguilera J, et al. New developments in sunscreens. Photochem. Photobiol. Sci. 2023,22:2473-2482. 8. Ettler K, Ettler J. Termická poškození kůže. Pediatri. Praxi. 2020;21(2):90-94. 9. Bischoff-Ferrari H. Health effects of vitamin D. Dermatol. Therapy. 2010;23(1):23-30. 10. Čepová J. Vitamin D, jeho význam a suplementace vitaminem D u pacientů s osteoporózou. Farmakoterapie. 2008;4(6):657-661. 11. Diehl JW, Chiu MW. Effects of ambient sunlight and photoprotection on vitamin D status. Dermatol. Therapy. 2010;23(1):48-60. 12. Bolognia J, Schaffer J, Cerroni L. Dermatology (2-Volume Set). Elsevier;2017:4th Ed. 13. Kruzel M, Tobiasz A, Łyko1 M, et al. Photoprotection among young children: assessment of mothers’ awareness and health behaviours. Adv Dermatol Allergol. 2022;39(2):392-396. Tab. 5. UV index – dle (8) Intenzita slunečního UV záření UV index Minimální 0–2 Nízká 3–4 Střední 5–6 Vysoká 7–9 Velmi vysoká 10+
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=