www.dermatologiepropraxi.cz 8 DERMATOLOGIE PRO PRAXI / Dermatol. praxi. 2024;18(1):5-9 / PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Bakteriální infekce kůže II. – infekce vyvolané gramnegativními bakteriemi kousnutí kočkou. Regionální (axilární) lymfadenopatie přetrvává až půl roku, a pokud nedojde k fibrotizaci odeznívá. Asi u čtvrtiny pacientů může dojít k purulentní sekreci a u dvou třetin pacientů dochází k projevu červené papuly nebo pustuly v místě původního kousnutí či škrábnutí. Vzácněji mohou být i celkové příznaky, jako je horečka, malátnost, únava. U pacientů v imunosupresi může být závažnější průběh komplikovaný encefalitidou, osteomyelitidou, plicním postižením nebo tzv. okuloglandulárním syndromem (unilaterální konjunktivitida, ipsilaterální preaurikulární lymfadenopatie) (24). V histologickém obraze dominuje granulomatózní typ zánětu s centrální nekrózou a mnohojadernými buňkami Langhansova typu (Obr. 6). Histologický průkaz patogena může podat metoda stříbření (Warthin-Starry) (25). Diagnostika se vedle klinického obrazu provádí sérologicky či pomocí PCR, kultivace je obtížná (26). V diferenciální diagnostice lze zmínit vzhledem k dlouhotrvající lymfadenopatii nádorová onemocnění, či tuberkulózu (specifický typ zánětu s nekrózou v histologickém obraze). V léčbě se uplatňují především makrolidová antibiotika, jako je klaritromycin a azitromycin. Bacilární angiomatóza je cévní proliferace postihující zejména imunosuprimované pacienty s HIV způsobená infekcí B. henselae nebo B. quintana. Většinou se jedná o přidruženou infekci již plně rozvinutého AIDS syndromu. Projevy na kůži připomínají pyogenní granulom, v podobě erytematózních, někdy až krvácejících papul a nodulů. Tyto projevy mohou ulcerovat až nekrotizovat. Je patrna reaktivní lymfadenopatie. Vzácně může být projevem celulitida postižené lokality. Antibiotická terapie zpravidla vede k rychlému zlepšení, vedle makrolidových antibiotik lze použít i doxycyklin či rifampicin (27). Vzhledem k účinné antiretrovirové terapii je toto postižení ve vyspělých státech vzácnější. Tularemie Tularemie (králičí mor) je bakteriální infekce způsobená Francisella tularensis, gramnegativní, nepohyblivým kokobacilem. Kůže nebo sliznice jsou vstupní branou infekce při kontaktu s nakaženým zvířetem (zajíci, králíci, klíšťata). K přenosu člověka na člověka nedochází. Tularemie se vyskytuje v šesti klinických formách podle způsobu přenosu – ulceroglandulární, glandulární, okuloglandulární, orofaryngeální/gastrointestinální, tyfoidní/septická a pneumonická (28, 29). Ulceroglandulární tularemie je nejběžnější formou a je charakterizována lymfadenopatií a erytematózním projevem či defektem v místě kožní inokulace. Lymfadenopatie může kolikvovat a hnisat a někdy může být samostatným příznakem bez projevů na kůži. V diagnostice se vedle anamnestických údajů a kontaktu s masem zajíců (myslivci, nimrodi) opíráme o kultivační vyšetření (často však negativní), PCR metodiku, přímou imunoflorescenci nebo histologické vyšetření, které je často provedeno při diferenciálně diagnostické rozvaze. V léčbě se uplatňuje gentamycin, ciprofloxacin, či streptomycin. Doxycyklin je alternativou s délkou léčby okolo 3 týdnů (30). Celulitida vyvolaná Haemophilus influenzae Haemophilus influenzae je gramnegativní kokobacil, který může způsobit celulitidu obličeje po infekci horních cest dýchacích a to zejména u kojenců a dětí (obvykle do 2 let věku). Tato celulitida je lokalizovaná na tvářích nebo periorbitálně a je doprovázena výrazným edémem měkkých tkání obličeje. Vzhledem k atypickému průběhu je diagnostika většinou až díky pozitivitě hemokultury, která je potencionálně zdrojem hnisavé a často fatální meningitidy. V terapii se uplatňují především cefalosporiny 3. generace. V současné době díky povinnému očkování se jedná o raritní postižení (32). Závěr Práce poskytuje krátký přehled gramnegativních infekcí, se kterými se lze setkat v klinické praxi. Infekce vyvolané Pseudomonas aeruginosa jsou z těchto infekcí nejčastější a dobře diagnostikovatelné vzhledem ke klinickému obrazu a snadné kultivaci. U infekcí vyvolaných Neisseria meningitidis je nutné včasné rozpoznání příznaků, zejména petechiálního prokrvácení kůže. Vedle klinickým projevů musíme mít na paměti, že řadu těchto gramnegativních patogenů lze jen obtížně kultivovat a negativní kultivační výsledek tím nevylučuje infekční etiopatogenezi onemocnění. Z dalších metod využíváme běžně histologické vyšetření s možností rozšířených technik barvení (barvení podle Grama, PAS, Warthin-Starry apod.) a metodu PCR. LITERATURA 1. Ungor I, Apidianakis Y. Bacterial synergies and antagonisms affecting Pseudomonas aeruginosa virulence in the human lung, skin and intestine. Future Microbiol. [Internet]. 2023 Oct 16 [cited 2024 Feb 19]. Available from: https://pubmed.ncbi. nlm.nih.gov/37843410/. 2. Spernovasilis N, Psichogiou M, Poulakou G. Skin manifestations of Pseudomonas aeruginosa infections. Curr Opin Infect Dis. [Internet]. 2021;34(2):72-79. [cited 2024 Feb 6]. Available from: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33492004/. 3. Chiriac A, Brzezinski P, Foia L, et al. Chloronychia: Green nail syndrome caused by Pseudomonas aeruginosa in elderly persons. Clin Interv Aging. 2014;10:265-267. 4. Schwartz R, Reynoso-Vasquez N, Kapila R. Chloronychia: The Goldman-Fox Syndrome – Implications for Patients and Healthcare Workers. Indian J Dermatol. [Internet]. 2020;65(1): 1-4. [cited 2024 Feb 19]. Available from: https://pubmed.ncbi. nlm.nih.gov/32029931/. 5. Agger WA, Mardan A. Pseudomonas aeruginosa infections of intact skin. Clinical Infectious Diseases. 1995;20(2):302-308. 6. Spernovasilis N, Psichogiou M, Poulakou G. Skin manifestations of Pseudomonas aeruginosa infections. Curr Opin Infect Dis. [Internet]. 2021;34(2):72-79. [cited 2024 Feb 19]. Available from: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33492004/. 7. Wu DC, Chan WW, Metelitsa AI, Fiorillo L, et al. Pseudomonas skin infection: clinical features, epidemiology, and management. Am J Clin Dermatol. [Internet]. 2011;12(3):157-169. [cited 2024 Feb 19]. Available from: https://pubmed.ncbi. nlm.nih.gov/21469761/. 8. Zichichi L, Asta G, Noto G. Pseudomonas aeruginosa folliculitis after shower/bath exposure. Int J Dermatol. 2000;39(4):270-273. 9. Zvulunov A, Trattner A, Naimer S. Pseudomonas hot-foot syndrome. N Engl J Med. [Internet]. 2001;345(22):1643-1644. [cited 2024 Feb 19]. Available from: http://www.ncbi.nlm.nih. gov/pubmed/11757518. 10. Korte AKM, Vos JM. Ecthyma Gangrenosum. N Engl J Med. [Internet]. 2017;377(23):e32. [cited 2023 Oct 31]. Available from: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29211664/. 11. McHugh JW, Lehman JS, Shah A. Pseudomonas aeruginosa-Associated Ecthyma Gangrenosum: A Classic Presentation. Mayo Clin Proc. [Internet]. 2024;99(2):336-337. [cited 2024 Feb 6]. Available from: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38309940/. Obr. 6. Granulomatózní dermatitida s počínající nekrózou a mnohojadernými buňkami
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=