www.dermatologiepropraxi.cz 22 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Vitamin D a jeho klinické využití DERMATOLOGIE PRO PRAXI Jeho podávání je proto vhodné zejména v určitých specifických situacích, ke kterým patří: obezita, jaterní selhání, malabsorpce, dysfunkce CYP2R1 a obecně situace, kdy je potřebné rychlé dosažení dostatečné saturace vitaminem D (34). Jeho další nezanedbatelnou výhodou je základní doporučený režim podávání jedenkrát měsíčně. Kalcitriol je aktivní formou vitaminu D a přirozeným ligandem receptoru pro vitamin D, který zvyšuje střevní resorpci vitaminu D a potlačuje sekreci PTH. Kalcitriol má krátký poločas (5–8 hodin), a proto je vhodné ho podávat v denním režimu. Vzhledem k tomu, že není formou vyskytující se přirozeně v potravě, je nutné těsné monitorování jeho účinnosti. Jeho podávání je zejména indikované u chronické hypoparatyreózy a chronického selhání ledvin (35). Srovnání jednotlivých forem vitaminu D je uvedeno v tabulce 5 (4). Toxicita vitaminu D Vitamin D má široké terapeutické rozmezí a je v tomto smyslu lékem bezpečným, bez nutnosti těsného monitorování (s výjimkou kalcitriolu). Podávání velmi vysokých dávek po dlouhou dobu však může vést k hypervitaminóze D, která se projevuje zejména hyperkalcemií, která přetrvává dlouhodobě, a dalšími komplikacemi kardiovaskulárními, renálními, neurologickými a muskuloskeletálními. K monitorování zásobení organismu vitaminem D používáme stanovení sérových koncentrací 25(OH)D. Mezní dávky, jejichž dlouhodobé překračování může k hypervitaminóze D, jsou uvedeny v tabulce 3. Při předávkování vitaminem D je nutné ihned přerušit užívání vitaminu D a preparátů kalcia a dostatečná hydratace. Při hyperkalcemii je nutné navíc řešit tuto podle příslušných pravidel, tedy i.v. podávání roztoků krystaloidů bez obsahu kalcia ve velkém objemu (dle situace přibližně 3–6 l) a podávání kličkových diuretik k forsírování diurézy. V případě nedostatečného účinku léčby a/nebo potřebě rychlejší úpravy kalcemie je indikované parenterální podávání bisfosfonátů. Při kritickém stavu s nutností rychlého snížení kalcemie je nutné provedení hemodialýzy. Závěr Vitamin D je vitaminem s řadou důležitých fyziologických funkcí a jeho dostatečný přísun a dostatečné zásobení organismu je důležité pro jeho normální fungování a zdravotní stav jednotlivců a celé populace. Prevalence deficitu vitaminu D je celosvětově vysoká. Je jí proto věnována velká pozornost a také v odborné literatuře existuje řada doporučení, která se od sebe mírně liší ve strategii podávání a podávaných dávkách. Z praktického hlediska je potřebné zdůraznit, že základem ve zlepšení stavu zásobení populace vitaminem D jsou režimová opatření včetně dostatečného přísunu vitaminu D přirozenou stravou. To spolu s doplněním podávání vitaminu D přípravky s jeho obsahem dle dostupných doporučených postupů by mělo přispět ke zlepšení zásobení populace vitaminem D a ke zlepšení jejího zdravotního stavu. LITERATURA 1. Whistler D. De morbo puerli anglorum, quem patrio ideiomate indigenae vocant „the rickets“. Journal of History of Medicine. 1645;5:397-415. 2. McCollum EV, Simmonds N, Becker JE, Shipley PG. An experimetal demonstration of the existence of a vitamin which promotes calcium deposition. J Biol Chem. 1922;53:293-298. 3. Askew FA, Bourdillon RB, Bruce HM, Jenkins RGC, Webster TA. The distillation of vitamin D. Proceedings of the Royal Society. 1931;B107:76-90. 4. Windaus A, Schenck F, von Werder F. Uber das antirachitisch wirksame bestrahlungs-produkt aus 7-deoxycholesterin. Hoppe-Seylers Z Physiological Chemistry. 1936; 241100-103. 5. Casado E, Quesada JM, Naves M, et al. SEIOMM recommendation on the prevention and treatment of vitamin D deficiency. Re. Osteoporos Metab Miner. 2021;13:84-89. 6. Bergwitz C, Jüppner H. Regulation of phosphate homeostasis by PTH, vitamin D and FGF-23. Annu Rev Med. 2010;61:91-104. 7. Dominguez LJ, Farruggia M, Veronese N, Barbagallo M. Vitamin D sources, metabolism, and deficiency: available compounds and guidelines for its treatment. Metabolites. 2021;11:255. 8. Christakos S, Dhawan A, Verstuyf L, et al. Vitamin D: metabolism, molecular mechanism of action and pleiotropic effects. Physiological Reviews. 2016;96:365-408. 9. Keum N, Chen Q-Y, Lee DH, et al. Vitamin D supplementation and total cancer incidence and mortality by daily vs. infrequent large bolus dosing strategies: a metaanalysis of randomised controlled trials. Br J Cancer. 2022;127:872-878. 10. Rosen CJ, Adams JS, Bikle DD, et al. The nonskeletal affects of vitamin D: an endocrine society scientific statement. 2012;33:456-492. 11. Athanassiou L, Mavragani CP, Koutsilieris M. The immunomodulatory properties of vitamin D. Mediterr J Rheumatol. 2022;33:7-13. 12. Menzes AR, Lamb MC, Lavie CJ, et al. Vitamin D and atherosclerosis. Current Opinion in Cardiology. 2014;29:571-577. 13.Cashman KD, Dowling KG, Škrabáková Z, et al. Vitamin D deficiency in Europe: pandemic? Am J Clin Nutr. 2016;103:1033-1044. 14. Demay MB, Pittas AG, Bikle DD, et al. Vitamin D for the Prevention of Disease: an Endocrine Society Clinical Practice Guideline. J Clin Endocrinol Metab. 2024;109:1907-1947. 15. Giustina A, Bilezikian JP, Adler RA, et al. Consensus statement on vitamin D status assessment and supplementation: whys, whens, and hows. Endocrine Reviews. 2024;45:625-654. 16. Biasucci G, Donini V, Cannalire G. Rickets types and treatment with vitamin D and analogues. Nutrients. 2024;16:416. 17. Arboleya L, Brana I, Pardo E, et al. Osteomalacia in adults: a practical insight for clinicians. J Clin Med. 2023;12:2714. 18. Gaksch M, Jorde R, Grimnes G, et al. Vitamin D and mortality: individual participant data meta-analysis of standardized 25-hydroxyvitamin D in 26916 individuals from a European consortium. PLOS One. 2017;12:e0170791. 19. Aspelund T, Grübler MR, Smith AV et al. Effect of genetically low 25-hydroxyvitamin D on mortality risk: mendelian randomization analysis in 3 large European cohorts. Nutrients. 2019;11:74. 20. Manson JE, Cook NR, Lee I-M, et al. Vitamin D supplements and prevention of cancer and cardiovascular disease. N Engl J Med. 2019;380:33-44. 21. Martineau AR, Jolliffe DA, Hooper RI, et al. Vitamin D supplementation to prevent acute respiratory tract infections: systematic review and meta-analysis of individual participant data. BMJ. 2017;356:i:6583. 22. Rasoul MA, Al-Mahdi M, Al-Kandari H, et al. Low serum vitamin D status is associated with high prevalence and early onset of type-1 diabetes mellitus in Kuwait. BMC Pediatr. 2016;16:95-95. 23. Jacobsen R, Moldovan M, Vaag AA, et al. Vitamin D fortification and seasonality of birth in type 1 diabetic cases.: D-tect study. J Devel Orig Health Dis. 2016;7:114-119. 24. Dong J-Y, Zhang W, Chen JJ, et al. Vitamin D intake and risk of type 1 diabetes: a meta-analysis of observational studies. Nutrients. 2013;5:3551-3562. 25. Kayaniyil S, Vieth R, Retnakaran R, et al. Association of vitamin D with insulin resistance and β-cell dysfunction in subjects at risk for type 2 diabetes. Diabetes Care. 2010; 331379-1381. 26. Kahawara T, Suzuki G, Inazu T, et al. Rationale and design of diabetes prevention with active vitamin D (DPVD): a randomised, double-blind, placebo-controlled study. BMJ Open. 2016;6:e011183.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=