www.dermatologiepropraxi.cz 6 DERMATOLOGIE PRO PRAXI / Dermatol. praxi. 2025;19(1):5-9 / PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Genetické pozadí rutinně nekultivovatelných treponemových infekcí s klinickou korelací: Přehledné informace pro medicínskou praxi způsobují epidemiologie a sledování rezistence vůči antibiotikům. Vědecké poznatky mohou přispět ke zlepšení diagnostických metod v klinické praxi. Poznání genetických rozdílů mezi kmeny v kombinaci s imunologickými studiemi zkoumajícími vznik zkřížené imunity mezi jednotlivými kmeny by mohlo být také užitečným nástrojem pro vytipování kandidátních genů a proteinů pro vývoj budoucí účinné vakcíny proti syfilis a dalším treponemovým infekcím. Charakteristika genomu rodu Treponema Prvním osekvenovaným kmenem Treponema pallidum subspecies pallidum byl kmen Nichols (Fraser at al., 1998), a to s velikostí genomu 1 138 006 párů bazí, který je tvořen jedním cirkulárním chromozomem. Jedná se o relativně malou velikost genomu ve srovnání s jinými patogeny, v porovnání s Escherichia coli je asi pětinový. Tato redukce genetické informace je důsledkem adaptivních procesů, které prokazují vysokou míru závislosti organismu na hostiteli. Ztráta „nepotřebných“ genů vedla k minimalizaci biosyntetických drah a umožnila organismu přežívat v prostředí hostitele (řadu esenciálních látek bakterie přijímá právě od hostitele a nemusí si je tedy syntetizovat sama). Genomová DNA T. pallidum subsp. pallidum (TPA), T. pallidum subsp. pertenue (TPE) a T. pallidum subsp. endemicum (TEN) vykazuje vysokou podobnost, vyšší než 99,7 % (Šmajs et al., 2012; Radolf et al., 2016). Zatímco TPE se pravděpodobně vyvinula z jedné fylogenetické skupiny zahrnující treponemy infikující africké primáty, lidské izoláty TPA patří do dvou odlišných genetických skupin, které jsou pojmenovány podle příbuznosti k referenčním kmenům. Jedná se o Nichols-like a SS14-like kmeny. Pro znázornění postavení kmene v rámci rodu Treponema byl sestaven fylogenetický strom, což je grafické znázornění evolučních vztahů mezi organismy, u kterých byla provedena celogenomová sekvenace (Obr. 1). I přes vysokou podobnost genomů, jednotlivé kmeny rozdílných fylogenetických skupin vyvolávají klinicky rozličná onemocnění. To je patrně určeno rozdílnou patogenitou, která je dána přítomností a syntézou faktorů virulence, jako jsou například toxiny, adhesiny a další. Faktory virulence nejsou doposud jednoznačně identifikovány, navzdory intenzivní snaze o jejich popsání. Hlavním důvodem je dosavadní problematická kultivace a absence experimentálních mechanismů pro provádění genetických manipulací. U treponem můžeme za pravděpodobné faktory virulence označit například geny tpr (tprA-tprL), geny pro hemolyziny, membránové a flagelární proteiny, lipoproteiny (příkladem Tpp15, Tp47 a další), extracelulární matrixové vazebné proteiny, proteiny chemotaxe atp. Zajímavým poznatkem je i rozdílný počet repetitivních sekvencí v genu arp (kódující acid repeat protein) u různých druhu treponem. Právě u těchto repetitivních motivů byla objevena korelace mezi jejich sekvenační variabilitou a existencí sexuálního přenosu. Treponema pallidum je charakteristická nízkou toxicitou, vysokou invazivitou a schopností unikat imunitnímu systému (treponemy diseminují do oblastí, kde jsou nepřístupné buňkám imunitního systému hostitele, a tím se vyhýbají mechanismům imunitní eliminace). Treponemy jsou schopny infikovat prakticky téměř všechny tkáně člověka a projít placentární membránou, a tak způsobit infekci plodu. Významným faktorem přispívajícím v diseminaci této bakterie je její motilita, tedy charakteristický „vývrtkovitý pohyb“. Vzhledem k rozmanitosti klinických projevů a schopnosti perzistovat v hostiteli po řadu let, můžeme říci, že v genomu jsou zakódovány soubory dosud neznámých faktorů virulence (1). Klinické projevy nevenerických (endemických) treponemových infekcí Do této skupiny řadíme onemocnění yaws, bejel a pinta. Všechny tyto choroby vykazují chronické recidivující průběhy s pestrou klinickou manifestací. Primární přenos infekce se odehrává prostřednictvím kontaktu poraněné kůže, sliznic, nebo kontaminovanými předměty z člověka na člověka. Diagnóza je založena na klinických znacích a sérologickém testování, které však nerozliší onemocnění od venerické příjice (syfilis). Proto je doporučeno testování pomocí polymerázové řetězové reTab. 1. Klasifikace druhu Treponema (upraveno a převzato z (8)) Doména: Bacteria, Kmen (phylum): Spirochaetota, Třída (classis): Spirochaetia, Řád (ordo): Spirochaetales, Čeleď (familia): Treponemataceae, Rod (genus): Treponema, Druh (species) a Poddruh (subspecies): Treponema pallidum subspecies/Treponema species CHOROBA VÝSKYT PŘENOS T. pallidum subsp. pallidum Venerická syfilis/příjice (lues) Celosvětově Pohlavním stykem, transplacentární přenos T. pallidum subsp. pertenue Yaws (framboesie) Tropické země Nepohlavní přenos T. pallidum subsp. endemicum Endemická syfilis (bejel) Pouštní oblasti Nepohlavní přenos T. carateum Pinta (carate) Tropické země Nepohlavní přenos T. denticola, T. socranskii Periodontální infekce Celosvětově Nepohlavní přenos Obr. 1. Fylogenetický strom z celogenomových sekvencí (převzato z (5))
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=