www.dermatologiepropraxi.cz / Dermatol. praxi. 2025;19(3):108-112 / DERMATOLOGIE PRO PRAXI 111 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Kopřivka jako projev alfa-gal syndromu novou entitou poprvé popsanou v roce 2009 (49). Jedná se o IgE zprostředkovanou alergickou reakci (I. typu) na galaktózu-α-1,3-galaktózu, oligosacharid nacházející se v mase neprimátních savců. K senzibilizaci dochází přisátím klíšťat, která indukují tvorbu IgE protilátek proti alfa-gal. Tradičně je spojován s klíštětem americkým (Amblyomma americanum), ale v posledních letech jsou potvrzeny případy AGS po přisátí klíštětem obecným (Ixodes ricinus) (50). Na rozdíl od tradičních potravinových alergií, které se typicky projevují během minut po expozici, AGS se vyznačuje opožděnými reakcemi nastupujícími 3–8 hodin po konzumaci produktů s obsahem savčí želatiny (51). Klinické příznaky mohou zahrnovat kopřivku, angioedém, anafylaxi nebo izolované gastrointestinální symptomy (bolesti břicha, průjem, nevolnost), přičemž reakce často probíhají v nočních hodinách. Primární léčba spočívá ve striktním vyloučení masa savců, uzenin, vnitřností a želatiny (včetně léků, které ji obsahují) z diety, v některých případech i mléčných výrobků. Hladiny alfa-gal specifických IgE mohou časem klesat při vyhýbání se dalším přisátím klíšťat, což u některých pacientů umožňuje postupné znovuzavedení masa do stravy po letech eliminace (50, 51). Tento případ demonstruje, že i dlouhodobě trvající projevy chronické kopřivky mohou mít identifikovatelnou a léčitelnou příčinu a na význam periodického přehodnocování pacientů s projevy chronické „spontánní” kopřivky a zohlednění nových diagnostických možností. U pacientky došlo k přehodnocení diagnózy chronické kopřivky na alergickou kopřivku v rámci alfa-gal syndromu. Správná diagnostika tak nejen zlepšila zdravotní stav pacientky, ale byla i výrazně efektivnější z pohledu medicínského i ekonomického. Závěr Chronická kopřivka je heterogenní skupina onemocnění, pro něž je typická opakovaná aktivace a degranulace mastocytů vedoucí k výsevu kopřivkových pupenů a/nebo angioedému, a která vyžaduje precizní diagnostiku i individualizovaný terapeutický přístup. Moderní léčebné možnosti výrazně zlepšují prognózu pacientů. Použití validovaných nástrojů pro hodnocení aktivity a kontroly onemocnění umožňuje personalizovaný přístup k léčbě. Pokračující výzkum v oblasti patofyziologie a vývoje biomarkerů usnadní cílenější, endotypově specifické terapeutické postupy a lepší výsledky pro pacienty. Prezentovaná kazuistika zdůrazňuje význam kontinuálního přehodnocování pacientů s projevy chronické kopřivky a zohlednění nových diagnostických možností jako je AGS. Multidisciplinární přístup zahrnující alergology, dermatology a další specialisty zůstává základem úspěšné léčby. LITERATURA 1. Zuberbier T, Asero R, Bindslev-Jensen C, et al. EAACI/GA2LEN/EDF/WAO guideline: definition, classification and diagnosis of urticaria. Allergy. 2009;64:1417-26. 2. Greaves MW. Pathology and classification of urticaria. Immunol Allerg Clin. 2014;34:1-9. 3. Cicardi M, Aberer W, Banerji A, et al. Classification, diagnosis, and approach to treatment for angioedema: consensus report from the Hereditary Angioedema International Working Group. Allergy. 2014;69:602-16. 4. Antia C, Baquerizo K, Korman A, et al. Urticaria: A comprehensive review: Epidemiology, diagnosis, and work-up. J Am Acad Dermatol. 2018;79:599-614. 5. Kolkhir P, Giménez-Arnau AM, Kulthanan K, et al. Urticaria. Nat Rev Dis Primers. 2022;8:61. 6. Zuberbier T, Aberer W, Asero R, et al. The EAACI/GA2LEN/ EDF/WAO Guideline for the definition, classification, diagnosis, and management of urticaria: the 2013 revision and update. Allergy. 2014;69:868-87. 7. Weller K, Maurer M, Bauer A, et al. Epidemiology, comorbidities, and healthcare utilization of patients with chronic urticaria in Germany. J Eur Acad Dermatol Venereol. 2022;36:91-9. 8. Sánchez-Borges M, Ansotegui IJ, Baiardini I, et al. The challenges of chronic urticaria part 1: Epidemiology, immunopathogenesis, comorbidities, quality of life, and management. World Allergy Organ J. 2021;14:100533. 9. Toubi E, Kessel A, Avshovich N, et al. Clinical and laboratory parameters in predicting chronic urticaria duration: a prospective study of 139 patients. Allergy. 2004;59:869-73 10. Magerl M, Altrichter S, Borzova E, et al. The definition, diagnostic testing, and management of chronic inducible urticarias–the EAACI/GA2LEN/EDF/UNEV consensus recommendations 2016 update and revision. Allergy. 2016;71:780-802. 11. Maurer M, Fluhr JW, Khan DA. How to approach chronic inducible urticaria. J Allergy Clin Immunol Pract. 2018;6:1119-30. 12. Kontou-Fili K, Borici-Mazi R, Kapp A, et al. Physical urticaria: classification and diagnostic guidelines. EAACI position paper. Allergy. 1997;52:504-13. 13. Silpa-archa N, Kulthanan K, Pinkaew S. Physical urticaria: prevalence, type and natural course in a tropical country. J Eur Acad Dermatol Venereol. 2011;25:1194-9. 14. Prosty C, Gabrielli S, Le M, et al. Prevalence, management, and anaphylaxis risk of cold urticaria: A systematic review and meta-analysis. J Allergy Clin Immunol Pract. 2022;10:586-96. 15. Rujitharanawong C, Tuchinda P, Chularojanamontri L, et al. Cholinergic urticaria: clinical presentation and natural history in a tropical country. BioMed Res Int. 2020;2020:7301652. 16. Abajian M, Schoepke N, Altrichter S, et al. Physical urticarias and cholinergic urticaria. Immunol Allergy Clin North Am. 2014;34:73-88. 17. Dressler C, Werner RN, Eisert L, et al. Chronic inducible urticaria: a systematic review of treatment options. J Allergy Clin Immunol. 2018;141:1726-34. 18. Boyden SE, Desai A, Cruse G, et al. Vibratory urticaria associated with a missense variant in ADGRE2. N Engl J Med. 2016;374:656-63. 19. Beattie PE, Dawe RS, Ferguson J, et al. Solar urticaria: a report of 25 cases. Br J Dermatol. 2003;149:99-107. 20. Hirschmann JV, Lawlor F, English JS, et al. Cholinergic urticaria. A clinical and histologic study. Arch Dermatol. 1987;123:462-7. 21. Mathelier-Fusade P, Aissaoui M, Chabane MH, et al. Association of cold urticaria and aquagenic urticaria. Allergy. 1997;52:678-9. 22. Fomina DS, Maltseva NP, Serdotetskova SA, et al. Epidemiology of chronic inducible urticaria in Moscow. Russian J Allergy. 2022;19:317-27. 23. Church MK, Kolkhir P, Metz M, Maurer M. The role and relevance of mast cells in urticaria. Immunol Rev. 2018;282:232-47. 24. Kaplan A, Lebwohl M, Giménez-Arnau AM, et al. Chronic spontaneous urticaria: focus on pathophysiology to unlock treatment advances. Allergy. 2023;78:389-401. 25. Kay AB, Clark P, Maurer M, Ying S. Elevations in T-helper-2-initiating cytokines (interleukin-33, interleukin-25 and thymic stromal lymphopoietin) in lesional skin from chronic spontaneous ('idiopathic') urticaria. Br J Dermatol. 2015;172:1294-302. 26. Kolkhir P, Church MK, Weller K, et al. Autoimmune chronic spontaneous urticaria: what we know and what we do not know. J Allergy Clin Immunol. 2017;139:1772-81. 27. Asero R, Marzano AV, Ferrucci S, et al. Co-occurrence of IgE and IgG autoantibodies in patients with chronic spontaneous urticaria. Clin Exp Immunol. 2020;200:242-9. 28. Kolkhir P, Elieh-Ali-Komi D, Metz M, et al. Understanding human mast cells: lesson from therapies for allergic and non-allergic diseases. Nat Rev Immunol. 2022;22:294-308. 29. Giménez-Arnau AM, DeMontojoye L, Asero R, et al. The pathogenesis of chronic spontaneous urticaria: the role of infiltrating cells. J Allergy Clin Immunol Pract. 2021;9:2195-208. 30. Schoepke N, Doumoulakis G, Maurer M. Diagnosis of urticaria. Indian J Dermatol. 2013;58:211. 31. Bernstein JA, Ziaie N, Criado R, et al. Chronic urticaria and angioedema: masqueraders and misdiagnoses. J Allergy Clin Immunol Pract. 2023;11:2251-63. 32. Magerl M, Altrichter S, Borzova E, et al. The definition, diagnostic testing, and management of chronic inducible urticarias–the EAACI/GA2LEN/EDF/UNEV consensus recommendations 2016 update and revision. Allergy. 2016;71:780-802. 33. Zuberbier T, Abdul Latiff AH, Abuzakouk M, et al. The international EAACI/GA2LEN/EuroGuiDerm/APAAACI guideline for the definition, classification, diagnosis, and management of urticaria. Allergy. 2022;77:734-66. 34. Bonnekoh H, Jelden-Thurm J, Allenova A, et al. Urticarial vasculitis differs from chronic spontaneous urticaria in time to diagnosis, clinical presentation, and need for anti-inflammatory treatment: an international prospective UCARE study. J Allergy Clin Immunol Pract. 2023;11:2900-910. 35. Kolkhir P, Elieh Ali Komi D, Canvin J, et al. Autoimmune chronic spontaneous urticaria. Allergy. 2021;76:2061-70. 36. Del Pozzo-Magaña BR, Liy-Wong C. Drugs and the skin: A concise review of cutaneous adverse drug reactions. Br J Clin Pharmacol. 2022. doi:10.1111/bcp.15490. 37. Gonçalo M, Giménez-Arnau A, Al-Ahmad M, et al. The global burden of chronic urticaria for the patient and society. Br J Dermatol. 2021;184:226-36. 38. Kovalkova E, Fomina D, Borzova E, et al. Comorbid inducible urticaria is linked to non-autoimmune chronic spontaneous urticaria: CURE insights. J Allergy Clin Immunol Pract. 2024;12:482-90. 39. Weller K, Groffik A, Church MK, et al. Development and validation of the Urticaria Control Test: a patient-reported outcome instrument for assessing urticaria control. J Allergy Clin Immunol. 2014;133:1365-72.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=