www.dermatologiepropraxi.cz / Dermatol. praxi. 2025;19(3):98-101 / DERMATOLOGIE PRO PRAXI 99 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Současné možnosti terapie chronické spontánní kopřivky vané IgE a IgG autoprotilátkami. Reakce, při kterých se účastní IgE autoprotilátky proti autoantigenům, jsou označované jako autoalergie. Jedná se o první typ přecitlivělosti. Po navázání IgE autoprotilátky na receptory na mastocytech dochází jejich degranulaci a uvolnění vazoaktivních mediátorů. Nejvýznamnějšími autoantigeny jsou interleukin 24, thyreoperoxidáza, dvouvláknová DNA, tkáňové hemokoagulační faktory. II. typ přecitlivělosti, tzv. typ reakce II b, je označován jako autoimunita. Endogenní protilátky IgG proti IgE nebo proti receptorům pro IgE na mastocytech se navážou na antigen na cílových buňkách a tím způsobí degranulaci, při které jsou uvolněny vazoaktivní mediátory, zejména histamin, což vede k vazodilataci, dráždění senzorických nervů zvýšené cévní propustnosti (3). To má za následek migraci eozinofilů, Th lymfocytů a bazofilů do kůže. Mastocyty a další imunitní buňky, epiteliální buňky a senzorické nervy interagují prostřednictvím uvolněných cytokinů, mezi které patří interleukiny 4, 13, 31, thymický stromální lymfopoetin, eozinofilní proteiny, neuropeptidy. K další aktivaci mastocytů dochází prostřednictvím Mas-related G protein-coupled receptor X2 (2). CSU může být spuštěna nebo je její průběh modifikován různými faktory, mezi které patří léky zejména nesteroidní antiflogistika s výjimkou paracetamolu a inhibitorů cyklooxygenázy 2. Také stres a infekce horních i dolních dýchacích cest, dentální infekce, infekce Helicobacterem pylori, střevní parazitózy, virové infekce (hepatitidy B, C, covid-19) a další mohou být příčinou exacerbace CSU stejně jako chronické zánětlivé procesy: gastritida, ezofagitida, cholecystitida a jiné. I když je pacientům doporučována dieta s nízkým obsahem pseudoalergenů a nízkohistaminová dieta, chybí studie, které by jednoznačně potvrzovaly význam dietních opatření. V diferenciální diagnostice je třeba zvažovat zejména chronickou indukovatelnou kopřivku např. chladovou, tepelnou, urticarii factitii a další, u kterých bývají pozitivní provokační testy. Pro urtikariální vaskulitidu je charakteristické přetrvávání pomfů déle než 24 hodin. Pokud je provedena probatorní excize, je histologicky pro tuto diagnózu typická vaskulitida. Urtikariální a silně svědivé léze se mohou vyskytnout i v iniciální fázi bulózního pemfigoidu. V diferenciální diagnostice angioedémů je třeba odlišit hereditární angioedém s pozitivní rodinnou anamnézou a angioedém při užívání inhibitorů angiotenzin-konvertujícího enzymu (2). Mezi nejběžnější komorbidity CSU patří jeden nebo více typu chronické indukovatelné kopřivky (tlaková, chladová, cholinergní, urticaria factitia…), což se vyskytuje u více než 10 % pacientů (4). Běžnou komorbiditou jsou autoimunitní onemocnění (nejčastěji autoimunitní thyreoiditida, revmatoidní artritida, diabetes mellitus 1. typu, Sjogrenův sy, systémový lupus erythematodes), které se mohou vyvinout i během 10 let od diagnostikované CSU (5). CSU má výrazný dopad na kvalitu života. Dochází k ovlivnění běžných denních činností, pracovních a volnočasových aktivit i společenských funkcí. Výrazné, i když prchavé projevy (pomfy a/nebo angioedémy) na viditelných částech těla, nepředvídatelný průběh onemocnění, pruritus, narušení spánku vedou k anxietě, depresím a výraznému snížení kvality života (2). Pro sledování závažnosti kopřivky, volbu adekvátní terapie a ke sledování efektu léčby jsou používána různá kritéria. V denní praxi je nejběžnější tzv. skóre aktivity kopřivky – urticaria aktivity score (UAS). Pacient denně počítá množství pomfů a hodnotí intenzitu svědění na stupnici od 0 do 3, výsledkem je denní UAS, které dosahuje hodnot 0–6 (Tab. 1). Součtem denních skóre po 7 následujících dnů je týdenní UAS 7, které dosahuje hodnot od 0 do 42. Pokud je týdenní skóre UAS 7 menší nebo rovno 6, jedná se o kopřivku dobře zvládatelnou, UAS 7 v rozmezí 7–15 znamená mírnou kopřivku, UAS 7 16–27 kopřivku středně těžkou. V případě UAS 7 nad 28 se jedná o kopřivku těžkou (Tab. 2) (1). Vyšetření Základem diagnostiky je klinické vyšetření a strukturovaná anamnéza, případně laboratorní vyšetření. Doporučené postupy upřednostňují co nejméně vyšetření, základem je pátrání po zánětlivých chorobách (vyšetření krevního obrazu, C reaktivního proteinu a sedimentace krve). Rozšířený panel vyšetření se provádí u pacientů s těžkou chronickou či úpornou kopřivkou, a to cíleně (fokální infekce, včetně Helicobacteru pylori a střevních parazitů, thyreopatie, atopické a autoimunitní choroby, vyšetření komplementu, humorální imunity). Při podezření na urtikariální vaskulitidu je provedeno histologické vyšetření. Tab. 1. Hodnocení denního skóre aktivity kopřivky (tzv. UAS) Skóre Počet pomfů Intenzita pruritu 0 Žádný Žádný 1 Mírný (< 20 pomfů / 24 hodin) Mírný (přítomen, ale není obtěžující) 2 Střední (20–50 pomfů / 24 hodin) Střední (obtěžující, ale neovlivňující denní aktivitu a spánek) 3 Intenzivní (> 50 pomfů /24 hodin nebo splývající do velkých ploch) Intenzivní (těžké svědění znemožňující normální denní činnost a spánek) Tab. 2. Hodnocení závažnosti kopřivky podle týdenního skóre aktivity kopřivky (tzv. UAS 7) Hodnota UAS 7 Závažnost kopřivky 0–6 Dobře zvládatelná kopřivka 7–15 Mírná kopřivka 16–27 Středně těžká kopřivka 28–42 Těžká kopřivka Tab. 3. Současné doporučené postupy pro léčbu chronické spontánní kopřivky Současné doporučené postupy pro léčbu CSU Linie 1A: H1 antihistaminika druhé generace ve standardních dávkách Linie 1B: Zvýšení dávky antihistaminik na 2–4násobek Linie 2: přidat omalizumab * Linie 3: k antihistaminikům přidat cyklosporin * Při přetrvávání příznaků déle než 2 týdny
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=