Proti stáří se bojovat nedá

prof. MUDr. Pavel Barták CSc

Dermatol. praxi. 2009;3(3):107  

Současné možnosti léčby kožních a slizničních mykóz

Current therapy of skin and mucosal mycoses

doc. RNDr. Vladimír Buchta CSc, doc. MUDr. Radovan Slezák CSc, doc. MUDr. Jiří Špaček, Ph.D, MUDr. Marie Košťálová, Ph.D, Mgr. Marcela Vejsková, doc. PharmDr. Martin Doležal Ph.D

Dermatol. praxi. 2009;3(3):109-118  

Infekce kůže a slizničních povrchů patří k nejčastěji se vyskytujícím onemocněním vyvolaným parazitickými houbami, zvláště pokud jde o dermatofytózy, onychomykózy a vulvovaginální kandidózu. Terapie těchto mykotických infekcí vychází z etiologického agens, rozsahu postižení a celkové dispozice pacienta. V případě lokálních infekcí je k dispozici široká škála antifungálních preparátů, zejména ze skupiny azolových antimykotik, které zaručují vysoké procento úspěšnosti léčby. Pokud mykóza zasahuje rozsáhlejší plochy nebo hrozí průnik do hlubších tkání nebo krevního řečiště, doporučuje se podávání systémových antifungálních preparátů. Postavení griseofulvinu v...

Nejčastější kožní choroby v dětském věku a jejich léčba

The most frequent skin diseases in childhood and their therapy

MUDr. Štěpánka Čapková

Dermatol. praxi. 2009;3(3):119-124  

V ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost tvoří děti s dermatózami nejméně 20 % všech pacientů. V posledních desetiletích pozorujeme především nárůst alergických kožních projevů, atopický ekzém postihuje nejméně 5–15 % dětské populace. Atopické dermatitidě často předchází již v prvých týdnech života seboroická dermatitida. Předškolní a školní děti, vzhledem k pobytu v kolektivu a četným sportovním aktivitám, trpí často nejrůznějšími kožními infekcemi, především impetigem. Nejčastější kožní chorobou kojeneckého věku je však překvapivě plenková dermatitida. Autorka proto shrnuje klinické údaje o těchto onemocněních a rozebírá možnosti...

Pruritus -komplexní terapie

Pruritus - complete therapy

MUDr. Eva Jašková, MUDr. Petr Taraba

Dermatol. praxi. 2009;3(3):125-130  

Pruritus, jeden z nejčastějších nepříjemně vnímaných pocitů na kůži, původně vznikl jako obranný mechanizmus. Dermatologové se s ním setkávají u svých pacientů v každodenní praxi a k jeho terapii musí být vybaveni dobrými znalostmi diferenciální diagnostiky kožních chorob doprovázených svěděním, stejně jako znalostí interních a psychiatrických chorob, které mají pruritus ve svém klinickém obraze. Terapeutická paleta pruritu je široká dle etiologie a ne vždy dostatečně účinná ke spokojenosti naší i našich pacientů. To je výzvou k dalšímu výzkumu neurofyzilogie pruritu a hledání dalších farmakologických i nefarmakologických možností k jeho zvládnutí.

Nemoci zevních rodidel - část I

Vulvar diseases - part I

MUDr. Libor Ševčík, Ph.D, MUDr. Yvetta Vantuchová Ph.D

Dermatol. praxi. 2009;3(3):131-136  

Vulvární symptomatologie projevující se vulvárním dyskomfortem charakteru svědění, pálení, řezání i jiných senzací v oblasti zevních rodidel, je příčinou chronických potíží pacientek a důvodem opakovaných vyšetření u specialistů, gynekologa a dermatologa. Cílem podrobného vyšetření, zahrnujícího vulvoskopii s aplikací vyšetřovacích roztoků a odběrem biopsií, je stanovení správné diagnózy se zařazením léze do jedné z pěti skupin nemocí vulvy: vulvárních dermatóz, vulvární intraepiteliální neoplazie, neoplazie, infekčních nemocí nebo vulvodynií. Problematika nemocí vulvy je specifická a vyžaduje v určitých situacích mezioborový tým, složený z gynekologa, dermatologa...

Kaposiho sarkóm

Kaposi's sarcoma

MUDr. Zuzana Kudláčová, MUDr. Mária Rečková, MUDr. Dušan Pajerchin, MUDr. Juraj Beniak, MUDr. Mária Nováčeková

Dermatol. praxi. 2009;3(3):139-141  

V článku je rozobratá kazuistika 76-ročného muža s generalizovaným Kaposiho sarkómom kože. Pacient bol odoslaný z kožnej ambulancie na naše oddelenie v diseminovanom štádiu ochorenia v júli 2006. Na základe klinických prejavov sme v rámci diferenciálnej diagnostiky zvažovali Kaposiho sarkóm (KS), výsledok histologického vyšetrenia bol však nešpecifický (obraz lymfocytárnej kapilaritídy). Až v júli 2007, kedy sme pacienta pre nelepšiaci sa kožný nález opakovane prijali na naše oddelenie, bola diagnóza potvrdená novým histologickým vyšetrením dvoch biopsií. Z uvedeného vyplýva, že kožné prejavy KS môžu v bioptickej praxi spôsobovať diagnostický problém,...

Botulotoxin a jeho využití v dermatologii

Botulotoxin and his use in dermatology

MUDr. Zuzana Kulíková

Dermatol. praxi. 2009;3(3):136-138  

Botulotoxin je významný neurotoxin produkovaný bakterií Clostridium botulinum. Různé kmeny této bakterie produkují 8 subtypů botulotoxinu. Dosud nejvíce je prozkoumán a používán typ A, který je i nejvíce toxický. V dermatologii je botulotoxin používán ve dvou základních indikacích, ke kosmetickému ovlivnění vrásek a k dočasnému snížení fokální hyperhidrózy.

VIII. ročník Dermatologického semináře v Koutech n. Desnou

MUDr. Lubomír Drlík

Dermatol. praxi. 2009;3(3):141-142  

Dne 27. 2. 2009 se v Koutech n. Desnou uskutečnil VIII. ročník tradičního Dermatologického semináře, který pořádalo Dermatovenerologické oddělení Šumperské nemocnice a. s.

VI. ročník národní konference SAD v Pardubicích

MUDr. Petr Zajíc MBA

Dermatol. praxi. 2009;3(3):143  

Konference „Progress and promise: Changing practice, changing lives“ (Amsterdam, 26.- 28. 3. 2009)

doc. MUDr. Karel Ettler CSc

Dermatol. praxi. 2009;3(3):144-145  

První ročník konference Dermatologie pro praxi kladl důraz na praktickou část

Mgr. Michaela Majerová

Dermatol. praxi. 2009;3(3):149  

Olomouc – V prostorách sálu Centaurus v Regionálním centru Olomouc se 16. května uskutečnil první ročník konference Dermatologie pro praxi. Akce se uskutečnila pod záštitou Kliniky chorob kožních a pohlavních FN Olomouc, Spolku lékařů ČLS JEP Olomouc, organizace se ujala společnost Solen, s. r. o. Setkalo se více než 80 dermatologů a zdravotních sester z Olomouce, Ostravy, Brna, Uherského Hradiště i Prahy, aby si vzájemně předali aktuální poznatky ze svého oboru.

XII. olomoucká dermatologická konference, 20. března 2009 - Abstrakta

Dermatol. praxi. 2009;3(3):146-148  

Autodidaktický test 3/2009

Dermatol. praxi. 2009;3(3):150