Dermatol. praxi. 2013;7(1):21-25
Chronickým žilním onemocněním nazýváme jakékoliv dlouhodobé morfologické a funkční změny žilního systému provázené subjektivními
potížemi a/nebo klinickými známkami, které vyžadují vyšetření a/nebo léčbu. Racionální léčbou je komprese a operační odstranění
insuficientních žilních segmentů s ultrazvukem prokázaným refluxem. Přitom není podstatné, zda klasickou operací, sklerotizací nebo
některou z miniinvazivních endovaskulárních metod. Venofarmaka ulevují od žilních symptomů a zmenšují žilní otoky dolních končetin,
měly by však být vždy používány spolu s kompresí. Nejlepší léčbou žilních bércových vředů je komprese III. stupně a lokální ošetřování,
pokud nelze chirurgicky odstranit insuficientní epifasciální žíly (zejména safény) a perforátory. U chronických nebo větších vředů lze
kompresivní léčbu a lokální ošetřování účinně podpořit farmakoterapií pentoxifylinem nebo MPFF.
Chronic venous disease refers to any long-term morphological and functional changes in the venous system accompanied by symptoms
and/or clinical signs that require examination and/or treatment. Rational therapy is compression and surgical removal of insufficient venous
segments with ultrasound-demonstrated reflux. Whether it is achieved with classic surgery, sclerotization, or some of the mini-invasive
endovascular methods is not of importance. Venous pharmacotherapy relieves venous symptoms and reduces venous oedema of the lower
limbs; however, it should always be used along with compression. The best management for venous leg ulcers is class 3 compression and
local treatment unless insufficient epifascial veins (the saphenous veins in particular) and perforators can be removed surgically. In chronic
or large ulcers, compression therapy and local treatment can be effectively supported by pharmacotherapy with pentoxifylline or MPFF.
Zveřejněno: 1. duben 2013 Zobrazit citaci