Slovo úvodem

doc. MUDr. Jarmila Rulcová CSc

Dermatol. praxi. 2007;1(2)

Acne vulgaris - osvědčené postupy i novinky ve farmakologické léčbě

Acne vulgaris - good practice and novelties in the pharmacological treatment

MUDr. Martina Bienová Ph.D, MUDr. Renata Kučerová Ph.D

Dermatol. praxi. 2007;1(2):55-58  

Akné je jedním z nejčastějších kožních onemocnění zejména dospívajících a s rozdílnou četností výskytu postihuje všechny rasy. Prevalence v dospívání je téměř 100 %, rozdíly jsou v závažnosti postižení. Akné významně mění kvalitu života a představuje vážný socioekonomický problém, přestože nejde o život ohrožující onemocnění, které by bylo v popředí klinického a laboratorního výzkumu. Nejméně 15–30 % pacientů s akné vyžaduje léčbu vzhledem k tíži kožního nálezu, 2–7 % z nich je postiženo jizvami po akné. Volba terapie je dána závažností klinického obrazu, tedy počtem a charakterem kožních eflorescencí, rozsahem postižení kůže,...

Bakteriální imunomodulátory využitelné v léčbě chronických dermatóz

Bacterial immunomodulators available for treating chronic dermatoses

doc. MUDr. Marie Viktorinová CSc, doc. MUDr. Dagmar Koukalová CSc

Dermatol. praxi. 2007;1(2):60-63  

V práci jsou uvedeny zkušenosti s léčbou chronické stafylokokové pyodermie, akné, mikrobiálního i atopického ekzému a recidivujícího erysipelu bakteriálními imunomodulátory – vakcínami. Lyofilizované vakcíny pro perorální aplikaci jsou připravovány na Ústavu mikrobiologie FN a LF UP v Olomouci. Na kožní klinice je vakcinoterapie používaná více než 30 let s velmi dobrým terapeutickým efektem. Pomocí již publikovaných výsledků u 1 017 pacientů jsou vymezeny indikace a kontraindikace léčby i dávkování vakcíny.

Epikutánní testy

Patch tests

MUDr. Alena Machovcová MBA

Dermatol. praxi. 2007;1(2):64-66  

Epikutánní testy slouží ke zjišťování kontaktní alergické dermatitidy, která je 4. typem imunologické reakce. Spočívá v aplikaci podezřelé substance na kůži zad na 48 hodin, odečítání probíhá ještě po dalších 24 a 48 hodin. Interpretace výsledků bývá velmi obtížná. Cílem článku je shrnout současné znalosti o této vyšetřovací metodě.

Současné možnosti miniinvazivní chirurgie varixů

Actual possibilities of miniinvasive varicose veins surgery

MUDr. Svatopluk Kašpar

Dermatol. praxi. 2007;1(2):70-73  

Varixy dolních končetin jsou velmi častým onemocněním, které postihuje 20–25 % žen a 10–15 % mužů (9) a s věkem se incidence ještě zvyšuje. Vedle zubního kazu patří k nejčastějším chronickým chorobám lidstva a jsou problémem nejen kosmetickým, ale především zdravotním, sociálním a ekonomickým. Jejich výskyt souvisí se vzpřímeným držením těla člověka a k rizikovým faktorům patří dále genetické a geografické vlivy, pracovní zařazení a životní styl, prodělaná těhotenství a nadváha.

Pemphigus erythematosus

MUDr. Linda Bláhová, MUDr. Alena Machovcová MBA, MUDr. Vít Campr, doc. MUDr. Lumír Pock CSc

Dermatol. praxi. 2007;1(2):74-76  

Kazuistika popisuje případ 33leté ženy s několik let trvajícími krustózními projevy na obličeji, na horní polovině trupu, méně na končetinách a s opakovaně pozitivními ANA protilátkami v séru. Klinická diagnóza vzácného puchýřnatého onemocnění (pemphigus erythematosus) byla stanovena v roce 2005 histopatologickým a imunofluorescenčním vyšetřením. Pacientka je léčena kombinovanou imunosupresivní terapií, která onemocnění stabilizovala, avšak relapsy onemocnění se nepravidelně objevují. Cílem tohoto článku je upozornit na vzácnější variantu puchýřnatého onemocnění.

Profesionální ekzém vyvolaný rostlinou benedikt čubet

MUDr. Jiří Horažďovský Ph.D

Dermatol. praxi. 2007;1(2):77-78  

Sesquiterpenlaktony (SL) jsou oleopryskyřičné látky obsažené v různých částech rostlin čeledi Compositae. Hlavní senzibilizační potenciál závisí na vazbě alfa- methylenové skupiny na laktonový kruh. SL se chemicky dělí na 6 skupin dle struktury, hlavní senzibilizační potenciál mají guaianolid, pseudoguaianolid, eudesmanolid a germacranolid. SL mix je součástí Evropského standartu epikutánních testů. Prevalence přecitlivělosti na SL je 1,5–3,5 % testovaných pacientů. Kontaktní alergie vyvolaná SL se projevuje jako akutní či chronický ekzém hlavně v obličeji a na rukou, dále jako kontaktní urtikárie či aktinický retikuloid. Autor představuje...

Porokeratóza v dětském věku

MUDr. Aneta Kelblerová, MUDr. Jana Čadová

Dermatol. praxi. 2007;1(2):79-80  

Porokeratóza je poměrně vzácné onemocnění. Jedná se o získanou nebo geneticky podmíněnou poruchu keratinizace se vznikem atrofických lézí ohraničených keratotickým lemem. Existuje několik klinicky odlišných subtypů se společným histologickým obrazem. V dětském věku se častěji vyskytuje subtyp porokeratosis Mibelli – porokeratosis linearis. Naše kazuistika popisuje případ porokeratosis linearis u 12letého chlapce.

Potravinová alergie u obráběče kovů imitující profesionální onemocnění

MUDr. Jaroslava Vaněčková, MUDr. Jana Imlaufová

Dermatol. praxi. 2007;1(2):81-82  

Nemocí z povolání se podle § 11 zákona č. 266/2006 Sb. rozumí nemoc vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických faktorů nebo jiných škodlivých faktorů souvisejících s prací, pokud je uvedena v seznamu nemocí z povolání uvedeném v příloze č. 1 k tomuto zákonu a pokud vznikla za podmínek, za nichž nemoc z povolání vzniká, a dosáhla klinického stupně závažnosti, který je jako nemoc z povolání uznáván. Vyvolávajícím faktorem kožních nemocí z povolání může být nejen látka, která je součástí pracovního procesu, ale také například zaměstnavatelem poskytovaná ochranná pomůcka, mycí prostředek či krém k ošetření kůže po práci. Průkaz...

Chronická žilní insuficience, varixy

Mgr. Veronika Peňázová

Dermatol. praxi. 2007;1(2):83-86  

V současné době patří žilní onemocnění podle výzkumu Světové zdravotnické organizace k vůbec nejčastějším chorobám. Představují vysoké léčebné a následné náklady, snadno nabývají chronického rázu a zhoršují se natolik, že vedou často až k invaliditě. Přesto jsou žilní nemoci stále ještě považovány spíš, za kosmetický problém a nikoli za chorobu, kterou je třeba brát vážně. Mohou však kromě nevzhledných změn na kůži, křečových žil a bércových vředů, vést v nejhorším případě k nebezpečné trombóze a následně k embolii.

Probiotika, prebiotika a atopie

Probiotics, prebiotics, and atopy

prof. MUDr. Přemysl Frič DrSc

Dermatol. praxi. 2007;1(2):87-89  

Vysoká prevalence atopických chorob v rozvinutých zemích souvisí se změnami kolonizace střeva komenzální mikroflórou a poruchami vývoje slizničního imunitního systému do tolerogenního nezánětlivého stavu. Probiotika a prebiotika mohou tento odchylný vývoj ovlivnit. Představují komplementární terapeutický přístup a zejména jedinou současnou možnost primární prevence u rizikových jedinců.

Oznámení o vzniku pracovní skupiny pro akné sekce korektivní dermatologie ČDS ČLS JEP

doc. MUDr. Jarmila Rulcová CSc

Dermatol. praxi. 2007;1(2):94  

Všem kolegyním a kolegům se zájmem o akné a ostatní obličejové dermatózy s radostí sdělujeme, že dne 7. 12. 2006 bylo na zasedání výboru České dermatologické společnosti schváleno vytvoření Pracovní skupiny pro akné. Iniciace vzniku této skupiny byla dána aktivitou členů České akné iniciativy s cílem mít řádnou odbornou skupinu institucionálně začleněnou v ČDS ČLS JEP. Tato Pracovní skupina je zařazena do jedné ze stávajících sekcí ČDS, a to dle rozhodnutí výboru do Sekce korektivní dermatologie.

Fotodermatózy

Photodermatoses

MUDr. Ivana Krajsová MBA

Dermatol. praxi. 2007;1(2):68  

Fotodermatózy jsou kožní nemoci vyvolané působením slunečního záření na kůži. Jejich etiopatogeneza je velmi pestrá, nejčastěji mohou být způsobeny působením vnitřně i zevně podávaných léků, kosmetických přípravků i řady dalších látek ze zevního prostředí v kombinaci s ultrafialovým slunečním zářením. U některých těchto jednotek však není přesná příčina známá a označují se jako idiopatické fotodermatózy. Za významný spouštěcí faktor je považován vznik oxidačního stresu a deregulace antioxidačních odpovědí. Mezi nejčastější patří polymorfní světelná erupce, dále chronická aktinická dermatitida, v dětském věku se vyskytuje převážně hydroa vacciniforme....

65th AAD Annual meeting, Washington D.C., 2. - 6. 2. 2007

MUDr. Marie Košťálová

Dermatol. praxi. 2007;1(2):93  

Na začátku letošního února jsem měla možnost zúčastnit se 65. setkání AAD (American Academy of Dermatology), které se tento rok konalo v hlavním městě USA. I přes velmi mrazivé a větrné počasí, které se letos naší republice vyhnulo, navštívilo akci asi 15 000 účastníků. Z toho přibližně 9 000 lékařů a 6 000 vystavovatelů.

VI. ročník dermatologického semináře Kouty nad Desnou, 22. - 24. 2. 2007

MUDr. Helena Korandová CSc

Dermatol. praxi. 2007;1(2):94  

10. Olomoucká dermatologická konference, 23. března 2007

doc. MUDr. Dagmar Ditrichová CSc, doc. MUDr. Marie Viktorinová CSc

Dermatol. praxi. 2007;1(2):90-92