Slovo úvodem

MUDr. Andrea Vocilková

Dermatol. praxi. 2007;1(4):143  

Vážené kolegyně a kolegové, jsem ráda, že mohu využít tuto příležitost a prostor k tomu, abych Vás informovala o právě ukončeném kole dohodovacího řízení o úhradách zdravotní péče pro rok 2008. Výborem Sdružení ambulantních dermatologů jsem byla pověřena, abych se za naši specializaci účastnila schůzek zástupců jednotlivých odborností segmentu ambulantních specialistů. Jak víte z medií, v příštím roce nás čekají změny, které pravděpodobně přinese Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Nikdo z nás neumí předpovědět, jak ovlivní poplatky u lékaře činnost lékařských praxí. Odhady dopadů se různí, je možné, že počet návštěv ve zdravotnických zařízeních...

Léčba kůže a sliznice při infekci virem herpes simplex

MUDr. Radek Litvik, MUDr. Yvetta Vantuchová

Dermatol. praxi. 2007;1(4):147-150  

Herpes simplex virus (HSV) je dvojvláknový DNA virus patřící do čeledi herpetických virů, které dokáží přetrvávat v latentním stadiu v senzorických nervových gangliích. Vznik primární infekce je dán přímým kontaktem s aktivními kožními projevy herpetické infekce nebo sekrety infikovaných jedinců. Po inokulaci a minimální lokální replikaci se virus dostává podél senzorických nervových vláken do senzorických nervových ganglií (latentní stadium), ze kterých se po replikaci herpetické virové partikule dostávají podél senzorických nervových vláken zpět do kůže a sliznic. Latentní stadium může trvat měsíce až roky, aktivace HSV se děje podněty jako je oslunění,...

Diferenciální diagnostika a léčba nejčastějších virových sexuálně přenosných infekcí genitálu

The Most Frequent Viral Sexually Transmitted Diseases on Genitals, Differential Diagnosis and Treatment

MUDr. Klaudia Dvořáková

Dermatol. praxi. 2007;1(4):151-156  

Virové infekce lokalizované na genitálu patří do skupiny nejčastěji se vyskytujících sexuálně přenosných nemocí (STD) v rámci venerologické ambulance. Klinické projevy včetně komplikací, které mohou při zanedbání či nesprávné léčbě vzniknout, jsou pro pacienta velice traumatizující a omezující v běžném životě. Dle klinického nálezu můžeme projevy dělit na papulózní, nodulární, verukózní či erozivní a ulcerózní. Původcem jsou nejčastěji papilomaviry (výskyt přibližně u 38 % populace), herpes viry a pox viry. V rámci vyšetřování a diferenciální diagnostiky musíme vždy pomýšlet i na další možné sexuální přenosné infekce, pohlavní nemoci či nevenerické...

Kapilaroskopie u systémových onemocnění pojiva

Capillaroscopy by systemic connective tissue diseases

MUDr. Kateřina Libigerová, MUDr. Jaroslav Urbánek, MUDr. Martin Tichý Ph.D, MUC. Jan Šternberský

Dermatol. praxi. 2007;1(4):157-159  

Systémová onemocnění pojiva (SOP) zahrnují skupinu chorob vznikajících na autoimunitním podkladě, jejichž společným znakem jsou kvantitativní a kvalitativní změny kolagenního a elastického vaziva a fibroblastů. V průběhu SOP se současně rozvíjí postižení kožních adnex, nervů a cév. Výskyt SOP je v populaci vyšší než 3 %. Raynaudův fenomén je často prvním příznakem SOP. Kapilaroskopie je neinvazivní diagnostická metoda, která umožňuje diferencovat primární Raynaudovu nemoc od sekundárního Raynaudova fenoménu, a proto hraje významnou úlohu v diagnostice časných stádií SOP. Charakterizovány jsou základní kapilaroskopické změny.

Epikutánne atopické patch testy v diagnostike potravinovej alergie u detí s atopickou dermatitídou

Food atopy patch tests in the diagnosis of food allergy in children with atopic dermatitis

MUDr. Miloš Jeseňák PhD, MUDr. Ľuba Jakušová PhD, MUDr. Zuzana Havlíčeková PhD, prof. MUDr. Peter Bánovčin CSc

Dermatol. praxi. 2007;1(4):160-164  

Epikutánne atopické patch testy (APT) sa zaradili v posledných rokoch medzi cenné diagnostické prostriedky potravinovej alergie. Medzi najčastejšie príznaky potravinovej alergie patrí postihnutie kože. Približne 40 % detí s atopickou dermatitídou trpí klinickou relevantnou potravinovou alergiou. Makro- i mikroskopické podobnosti medzi reakčnými miestami pri APT a kožnými zmenami pri atopickej dermatitíde naznačuje, že APT sú vhodným diagnostickým prostriedkom pre odhaľovanie kauzálneho alergénu pri tomto ochorení, pričom v detskom veku dominujú potravinové a v dospelom aerogénne (inhalačné) alergény.

Kožní změny u diabetes mellitus z pohledu diabetologa

SKIN CHANGES IN DIABETIC PATIENTS FROM A PERSPECTIVE OF A DIABETOLOGIST

MUDr. Pavlína Piťhová, MUDr. Lucie Jarešová

Dermatol. praxi. 2007;1(4):168-171  

Kožní komplikace DM postihují v průběhu života 25–50 % diabetických pacientů. Kožní projevy DM můžeme rozdělit podle vztahu k metabolizmu glycidů na kožní změny související s poruchou metabolizmu glycidů, které se objevují většinou při metabolické dekompenzaci a při úpravě hodnot glykémie mizí (pruritus, kožní infekce, xantomatóza, karotinémie), na kožní změny nesouvisející s aktuální úrovní metabolické kompenzace (kožní projevy diabetické mikroangiopatie, makroangiopatie a neuropatie) a kožní změny vyplývající z terapie DM (lipodystrofie při léčbě inzulinem, alergické kožní projevy). V článku je rozebrána etiologie, patogeneze a klinické projevy...

Naše skúsenosti s fotodynamickou terapiou non-melanómových nádorov kože a ich prekurzorov

MUDr. Tomáš Kampe, doc. MUDr. Jagienka Jautová PhD

Dermatol. praxi. 2007;1(4):172-174  

Topická fotodynamická terapia (PDT) rozširuje v indikovaných prípadoch terapeutické možnosti vôbec najčastejších malignít – nonmelanómových nádorov kože (NMSC). Osvojenie si medotiky a praktická skúsenosť umožňujú triezve hodnotenie jej účinnosti a aj napriek existujúcim obmedzeniam prinášajú pohľad aj na možné budúce využitie v liečbe iných dermatóz.

Gorlin-Goltzův syndrom

MUDr. Renata Kučerová Ph.D, MUDr. Martina Blenová Ph.D, doc. MUDr. Alena Šantavá CSc

Dermatol. praxi. 2007;1(4):175-176  

Syndrom bazocelulárního névu neboli Gorlin-Goltzův syndrom je autozomálně-dominantně dědičné onemocnění s vysokou penetrací a variabilní expresivitou. Je způsobeno mutací genu, který kóduje tzv. „patched“ receptor, který negativně reguluje signální dráhu „Sonic Hedgehog“. Tento syndrom je charakterizován zejména mnohočetnými bazaliomy, odontogenními keratocystami čelistí, skeletálními anomáliemi a faciálním dysmorfizmem s makrocefalií. Autoři prezentují případ mladé ženy, u které se ve věku 12 let objevily první klinické symptomy zahrnující mnohočetné bazaliomy a odontogenní čelistní keratocysty. Rovněž byly přítomny skeletální...

Atopický ekzém

doc. MUDr. Eliška Dastychová CSc

Dermatol. praxi. 2007;1(4):177-181  

Atopický ekzém je chronické či recidivující zánětlivé onemocnění vyznačující se výrazným svěděním, měnící se ve své morfologii v průběhu života. Vzniká na dědičném základě, exacerbace vyvolávají různé spouštěcí faktory. V osobní i rodinné anamnéze pacientů se často vyskytují příznaky respirační alergie (extrinsické formy). K charakteristickým rysům náleží strukturální a funkční poškození kožní bariéry se sníženou hydratací a se zvýšenou iritabilitou. Onemocnění může, zvláště jeho závažné formy, významně ovlivnit osobní, společenský i profesní život. Jsou uvedeny možnosti diagnostiky a lokální i systémová terapie a opatření preventivní.

Lupénka

Mgr. Veronika Peňázová

Dermatol. praxi. 2007;1(4):184-187  

Lupénka (psoriáza) je velmi častá, chronická zánětlivá kožní choroba. Odborný název psoriáza je odvozen z řečtiny (psora – svědění, šupina) a v češtině od olupování typických šupinek na povrchu ložisek. O lupénce jsou první historické zmínky již za starověkých civilizací.

Imiquimod v terapii kožních onemocnění

Imiquimod in the therapy of skin diseases

MUDr. Helena Korandová CSc

Dermatol. praxi. 2007;1(4):188-190  

Cílem dermatologické léčby je při zvolení vhodného terapeutického postupu nevyvolat na kůži nežádoucí účinky, neporušit její integritu a nenavodit esteticky nepřijatelné následky. Současně však musí být léčba dostatečně efektivní, průběh dermatóz dlouhodobě kontrolovat nebo nejlépe vést k jejich úplnému vyléčení. Je tedy nezbytně nutné, aby zvolený terapeutický postup byl co nejvíce cílen na patogenetické mechanizmy choroby. Jedním z moderních externích přípravků splňujících vytyčená kritéria je pro svůj antivirový a protinádorový efekt imiquimod (Aldara 5% krém).

Akné a kyselina mléčná

Acne and lactic acid

MUDr. Ivana Krajsová MBA

Dermatol. praxi. 2007;1(4):166  

Akné je časté kožní onemocnění, na jehož vzniku se podílejí zejména genetické faktory, hormonální vlivy a osídlení kůže bakteriemi Propionibacterium acnes a Staphylococcus epidermidis. V současné době je k dispozici široké spektrum léčebných prostředků, které tlumí tvorbu mazu a mají protizánětlivé a keratolytické účinky. Častým nežádoucím účinkem léčby je přesušená, podrážděná a olupující se kůže. Prostředky léčebné kosmetiky obsahující kyselinu mléčnou obnovují hydrataci, zklidňují podráždění, zmírňují olupování kůže a jsou kompatibilní s retinoidy, benzoylperoxidem i lokálními antibiotiky, které jsou používány k cílené zevní terapii akné.