Poznámky k aktuální venerologické problematice v rámci oboru dermatovenerologie

prof. MUDr. Jiří Záhejský DrSc

Dermatol. praxi. 2008;2(2):51-52  

Specifické a nespecifické dermadromy vnitřních onemocnění - část 1

Specific and non-specific dermadromes of internal diseases

doc. MUDr. Marie Viktorinová CSc, doc. MUDr. Dagmar Ditrichová CSc

Dermatol. praxi. 2008;2(2):55-59  

Kožní a slizniční projevy u vnitřních onemocnění – tzv. dermadromy – jsou často patognomické a jejich znalost přispívá k rychlejší diagnostice a zahájení adekvátní léčby. V článku je uveden přehled dermatologických projevů, které jsou nejčastěji asociovány se systémovými chorobami se zaměřením na klinickou praxi. Důraz je kladen na kožní projevy autoimunitních chorob a onkologických onemocnění.

Impetigo vulgaris

MUDr. Stanislava Polášková

Dermatol. praxi. 2008;2(2):60-62  

Článek pojednává o impetigu – povrchní kožní bakteriální infekci, jejích příčinách, klinických projevech, možnostech léčby a případných komplikacích. Upozorňuje na rozdělení impetiga na nonbulózní a bulózní.

Fotoprotekce

Photoprotection

MUDr. Milena Jirásková CSc, Ing. Lubor Jirásek CSc

Dermatol. praxi. 2008;2(2):63-67  

Změny povětrnostní spojené se zvýšeným průnikem rizikového UV záření vyžadují zvýšenou ochranu kůže oblečením a kosmetikou speciálně k tomuto účelu vyráběnou.UV filtry by měly optimálně chránit kůži v poměru 1 : 1 (UVB : UVA). Měly by se nanášet na zatěžovaná místa 30 minut před sluněním a během dne vy se měla jejich aplikace vícekrát opakovat. Zásadně bychom se neměli vystavovat slunečnímu záření v době mezi 10–15 hodinou a děti do 3 let by se neměly zbytečně vystavovat vůbec. Kvalitu a zásady ochrany koriguje Evropská instituce COLIPA. V poslední době se klade velký důraz na tzv. bioprotekci a kvalitu tzv. kritické vlnové...

Kontaktní alergeny jako příčiny vzniku ekzému

Contact allergens as a cause of eczema

doc. MUDr. Eliška Dastychová CSc

Dermatol. praxi. 2008;2(2):68-73  

Diagnostika kontaktního ekzému spočívá, kromě pečlivé anamnézy a zhodnocení klinického obrazu, v časném provedení epikutánních testů, které mohou odhalit vlastní alergen. K významným kontaktním alergenům patří stále z kovů nikl, chrom a kobalt, z plastických hmot epoxidové pryskyřice a akryláty, z gumárenských chemikálií antioxidant N-fenyl-N-isopropylparafenylendiamin a akcelerátory thiuramového typu, dále parfémy, propolis, éterické oleje, zvláště čajovníkový olej, a rostlinné extrakty čeledi Compositae.

Pohlavní choroby - I. díl

Sexually transmitted diseases - Part I.

MUDr. Zora Poláčková

Dermatol. praxi. 2008;2(2):74-76  

Článek podává základní informace o pěti „klasických“ pohlavních chorobách. Gonorrhoea, ulcus molle a granuloma inguinale jsou vyvolány bakteriemi, syfilis způsobuje spirocheta a lymphogranuloma venereum je infekce chlamydiová. Tyto nemoci se přenášejí prakticky jen pohlavním stykem, léčí se antibiotiky a jejich terapie a dispenzarizace je povinná ze zákona.

Peeling a zásady jeho správného provádění

Peeling and principles of the correct use

MUDr. Lucie Růžičková-Jarešová

Dermatol. praxi. 2008;2(2):77-78  

Principem chemických metod je plošný a ohraničený účinek látek označovaných jako kaustika. Používáním těchto látek, převážně alfa­hydroxykyselin – ovocných kyselin, fenolu, kyseliny trichloroctové, vede k navození regeneračních procesů v kůži. Mechanické obrušování pleti pomocí speciálních krémů a past s abrazivními přísadami se nazývá mechanický peeling.

Bércový vřed

Crural ulcer

prof. MUDr. Alena Pospíšilová CSc

Dermatol. praxi. 2008;2(2):79-84  

Bércový vřed se řadí mezi onemocnění, která zaznamenávají vzestupnou tendenci. Vyskytuje se převážně u lidí vyššího věku, není však výjimkou ani u osob mladistvých. V každé věkové skupině bércový vřed přináší s sebou specifické problémy zdravotní, ekonomické, sociální a psychologické. Tyto důvody jsou příčinou zvýšeného zájmu lékařů různých oborů o bércové vředy. Autorka se ve svém článku zabývá hojením bércových vředů, včetně faktorů, které ovlivňují hojení u chronických ran. Dále se zaměřuje na etiologii bércových vředů a místní terapii. Zdůrazňuje, že místní léčba je jen jednou ze součástí komplexního přístupu k nemocnému s bércovými vředy.

Dermatitis perioralis

MUDr. Hana Duchková DrSc

Dermatol. praxi. 2008;2(2):85-87  

Patogeneze periorální dermatitidy není známá. Onemocnění se vyskytuje často u mladých žen. Papuly a pustuly na zarudlé a někdy šupinaté kůži jsou na kůži brady a na kůži nazolícních rýh. Někteří autoři předpokládají, že periorální dermatitida je způsobená kožní intolerancí vázanou na konstitučně suchou kůži. Může být vyvoláno pravidelnou aplikací hydratačních krémů. Často předepisovaná lokální antibiotika nejsou příliš účinná.

Diagnostika potravinové alergie u nemocných s atopickým ekzémem

Food allergy diagnostics in patients with atopic eczema

MUDr. Květuše Ettlerová

Dermatol. praxi. 2008;2(2):88-91  

Potravinová alergie (PA) se klinicky projevuje neekzémovými reakcemi (příznaky respirační, gastrointestinální, časné kožní reakce, závažné oběhové reakce) a je jisté, že požití potraviny může vést také ke zhoršení atopického ekzému (AE), zvláště u malých dětí. U těchto dětí je nejčastější alergie na kravské mléko a slepičí vejce. U starších dětí, dospívajících a dospělých zhoršují ekzém nejčastěji inhalační alergeny a potraviny reagující zkříženě s pylem. „Klasické“ potravinové alergeny nejsou tak rozšířenou příčinou exacerbace ekzému jako u malých dětí. Jedinou cestou k odhalení potraviny zodpovědné za zhoršení ekzému je komplexní diagnostický...

Dermatomyozitida

MUDr. Linda Vavříková, MUDr. Martina Bienová Ph.D

Dermatol. praxi. 2008;2(2):92-93  

Je popsán případ 83leté ženy s diagnózou dermatomyozitidy. Pacientka byla hospitalizovaná na kožní klinice, kde byla stanovena diagnóza dermatomyozitidy na základě klinického obrazu, laboratorních vyšetření a histologického nálezu. Nebyla prokázána souvislost s maligním onemocněním. Byla zahájena celková terapie kortikosteroidy, při které došlo k dočasné regresi kožních projevů i zmírnění subjektivních potíží. Pacientka zemřela 2 měsíce po stanovení diagnózy na hypostatickou pneumonii.

Kryoterapie a její využití v léčbě keloidních jizev

Miroslava Krajcová, MUDr. Renata Kučerová Ph.D, MUDr. Jaroslav Urbánek

Dermatol. praxi. 2008;2(2):94-95  

Kryoterapie je léčebná metoda, která používá k ovlivnění patologických útvarů v organizmu působení nízkých teplot. Nachází uplatnění v mnoha oborech současné medicíny. Na naší klinice využíváme tuto metodu k léčbě koloidních jizev nebo povrchových bazaliomů, pomocí kryochirurgického přístroje, tzv. „kryokauteru“. Ve srovnání s jinými léčebnými postupy se kryoterapie keloidních jizev jeví jako bezpečná a účinná metoda.

Možnosti využití laserů v dermatologii

The aplication of lasers in dermatology

MUDr. Jitka Chaloupecká

Dermatol. praxi. 2008;2(2):96-99  

V článku je vysvětlen princip laserových zákroků. Lasery se využívají v dermatologii díky selektivní fototermolýze – to znamená preferenční absorpci elektromagnetického záření v určité tkáni. Dle možnosti využití v dermatologii rozlišujeme lasery pro léčbu cévních lézí, pigmentací a tetováží, odstraňování nežádoucího ochlupení, k ablaci kožního povrchu, k léčbě akné, navození novotvorby kolagenu a biostimulaci.

VII. ročník Dermatologického semináře v Koutech n. Desnou

MUDr. Lubomír Drlík

Dermatol. praxi. 2008;2(2):101  

Některé poznatky z 66. výročního mítinku Americké dermatologické akademie

doc. MUDr. Karel Ettler CSc

Dermatol. praxi. 2008;2(2):102-103  

San Antonio, 31. 1.– 5. 2. 2008

XI. olomoucká dermatologická konference, 14. března 2008

doc. MUDr. Dagmar Ditrichová CSc, doc. MUDr. Marie Viktorinová CSc

Dermatol. praxi. 2008;2(2):104-106