Dermatol. praxi. 2012;6(3):115
Dermatol. praxi. 2012;6(3):118-122
Základy vlasových folikulů se vytvářejí již v embryonálním období a pro jejich vývoj je nezbytná přesná interakce mezi epidermis a dermis. Vlas je součástí pilosebaceózní jednotky. Skládá se z epiteliálních a dermálních komponent. Významnou součástí folikulu je dermální papila a oblast výskytu multipotentních kmenových buněk v zevní epiteliální pochvě (u myšího folikulu označovaná jako „bulge“ – výduť). Struktura folikulu se mění v závislosti na vlasovém cyklu, v němž se opakuje období aktivního růstu (anagen), krátká přechodná fáze (katagen) a období klidu (telogen). Za normálních okolností je výměna vlasů u člověka asynchronní....
Dermatol. praxi. 2012;6(3):122-125
Cílem publikace je shrnout současné poznatky o anatomii, embryologii, cévním a nervovém zásobení nehtové jednotky a o biochemii nehtové ploténky. Další část sdělení je věnována klinickým projevům onemocnění nehtového aparátu. Zmíněny jsou modifikace konfigurace a povrchu nehtu, nehtové ploténky a přilehlých nehtových tkání, perionychia a barevné změny na nehtech. Detailně jsou popsány jednotlivé symptomy a jejich nejčastější příčiny.
Dermatol. praxi. 2012;6(3):127-130
Autorka se zabývá problémem potravinové alergie u pacientů s atopickým ekzémem. Shrnuje dosavadní poznatky o výskytu potravinové alergie u dětí a dospělých trpících tímto onemocněním, shrnuje vliv základních potravin na průběh atopického ekzému a možné projevy potravinové alergie u této skupiny nemocných. Autorka dále popisuje diagnostický postup při hodnocení potravinové alergie a navrhuje dietní opatření – eliminační dietu či diagnostickou hypoalergenní dietu u pacientů se závažnější formou atopického ekzému. V závěru popisuje vlastní zkušenosti s vyšetřováním potravinové alergie u dospívajících a dospělých pacientů s atopickým ekzémem
Dermatol. praxi. 2012;6(3):131-134
Acne vulgaris je nejčastější chorobou pilosebaceózní jednotky. Velmi zajímavý a v naší literatuře málo zmiňovaný je vztah akné a psychiky. Psychologické faktory mohou hrát signifikantní roli u akné nejméně ve třech směrech. Za prvé, emoční stres může vést k exacerbaci akné. Za druhé, těžká akné může vést k rozvoji psychiatrických chorob, jako jsou snížená sebeúcta, sociální fobie a deprese. Konečně, primárně psychiatrické choroby, jako obsedantně kompulzivní choroby a psychózy, mohou být způsobeny stížnostmi, které se soustřeďují na akné. V článku jsou rozebrány všechny tři možnosti.
Dermatol. praxi. 2012;6(3):136-137
První epidemie syfilis se objevila v Evropě na konci 15. století, jednalo se o vysoce virulentní infekci s letálním průběhem. Článek pojednává o původu syfilis na evropské půdě a o měnících se epidemiologických souvislostech této záhadné a dosud ne zcela prozkoumané nemoci.
Dermatol. praxi. 2012;6(3):138-140
2Dermatohistopatologická laboratoř, Praha Brunsting-Perry pemphigoid je vzácná bulózní dermatóza s dosud ne zcela objasněnou etiopatogenezí. Onemocnění je považováno za lokalizovanou formu jizvícího pemphigoidu nebo jednu z forem epidermolysis bullosa acquisita. Autoři uvádějí případ 52letého muže s recidivujícími slizničními projevy v dutině ústní a kožními projevy na temeni hlavy, který byl léčen kombinací prednisonu a azathioprinu.
Dermatol. praxi. 2012;6(3):140-141
Kazuistika upozorňuje na vzrůstající výskyt mykotických infekcí u dětí, především ve kštici, a to nejen forem povrchních, ale i hlubokých. V těchto případech je na místě rychlá diagnóza a včasné zahájení celkové léčby, která zabrání vzniku trvalé alopecie.
Dermatol. praxi. 2012;6(3):142-143
Chilblain lupus je vzácnou variantou chronického kožního lupus erythematodes. Projevuje se nejčastěji ve formě erytémových a lividních plaků a nodulů na akrálních partiích těla, provokovaných chladem. Pro diagnostiku je důležitá důkladná anamnéza a histologické vyšetření. V terapii se uplatňují zejména režimová opatření – zabránění prochladnutí a fotoprotekce, ze systémových léků jsou to antimalarika, kortikosteroidy nebo sulfony.
Dermatol. praxi. 2012;6(3):144-147
Keloidy jsou benigní vazivové tumory vznikající v důsledku poruchy fyziologických hojivých procesů v ráně. Na rozdíl od hypertrofických jizev přesahují přes původní ložisko, nemají tendenci ke spontánní regresi a jsou často spojeny s bolestivostí nebo svěděním. Predilekčním místem vzniku je oblast přední plochy hrudníku, tváří, ramen a horních končetin. Vyšší výskyt keloidů je sledován u tmavších ras a mladších osob, významná je i familiární dispozice. Terapie keloidů bývá obtížná převážně z důvodu častých rekurencí. Obvykle spočívá v kombinaci různých postupů, ke kterým patří chirurgické zákroky, kryoterapie, radioterapie, použití silikonových...
Dermatol. praxi. 2012;6(3):148-151
Pokožka novorozenců, kojenců a batolat je v určitých místech náchylnější ke tvorbě opruzenin. Kůže dětí se liší morfologicky i funkčně od dospělých a vyžaduje individuální přístup. Správná diagnostika, prevence a léčba vede ke sníženému riziku vzniku závažných komplikací.
Dermatol. praxi. 2012;6(3):152-153
Mezi dlaždicobuněčné intraepiteliální neoplazie třetího stupně, nebo-li carcinoma in situ, patří Bowenova nemoc, Queyratova erytroplazie a bowenoidní papulóza, léze s histologicky stejnou charakteristikou, ale z důvodu odlišné anatomické lokalizace, jiným klinickým obrazem.
Dermatol. praxi. 2012;6(3):156-157
Pedikulóza je napadení vší dětskou (Pediculus capitis). Výskyt vši dětské se v posledních letech zvyšuje ve všech zemích světa, včetně České republiky. Příčinou je rezistence k odvšivovacím insekticidním přípravkům.
Dermatol. praxi. 2012;6(3):154-155
Dermatol. praxi. 2012;6(3):158
Dermatol. praxi. 2012;6(3):159