Dermatol. praxi. 2015;9(4)
Dermatol. praxi. 2015;9(4):152-156
Psoriáza je závažné chronické kožní onemocnění, které významným způsobem negativně ovlivňuje kvalitu života a přináší socioekonomickou zátěž. Psoriáza je sdružena s metabolickými onemocněními, zkracuje průměrný věk dožití pacientů. Včasná a adekvátní léčba může ovlivnit aktuální stav i budoucí osud nemocných. Středně těžká a těžká psoriáza vyžaduje nejen lokální, ale vždy i systémovou léčbu – fototerapii, tradiční celkově podávané léky (methotrexat, retinoidy, cyklosporin) nebo biologickou léčbu.
Dermatol. praxi. 2015;9(4):157-161
Chronická žilní choroba (chronic venous disease – CVD) patří mezi velmi rozšířená onemocnění. Podle výsledků epidemiologické studie Czech Vein Program postihují příznaky CVD až 63 % populace starší 40 let (1). CVD se může projevit v podobě nekomplikovaných mikrovarixů, retikulárních či kmenových varixů. V mnoha případech bývá provázena celou škálou subjektivních potíží. Postupně může progredovat do chronické žilní insuficience (chronic venous insufficiency – CVI), která se manifestuje specifickými kožními symptomy. Pochopení patofyziologických změn v oblasti mikrocirkulace a podkoží usnadňuje vytvoření správného léčebného postupu příznaků...
Dermatol. praxi. 2015;9(4):162-164
Epidermolysis bullosa (EB) patří do skupiny vzácných geneticky podmíněných onemocnění. Vyznačuje se vznikem puchýřů na kůži a sliznicích vyvolaných minimálním tlakem nebo i spontánně. Nejtěžší formou je generalizovaná recesivní forma epidermolysis bullosa dystrophica (RDEB), při níž u pacientů již v dětství vznikají na rukou i nohou pseudosyndaktylie a flekční kontraktury, u adolescentů a dospělých se objevují v místech dlouhodobě se nehojících ran spinocelulární karcinomy. V článku je popsána léčba EB pacientů plastickým chirurgem založená na třicetiletých zkušenostech hlavní autorky článku.
Dermatol. praxi. 2015;9(4):165-166
Pásový opar je poměrně běžné onemocnění, které se vyskytuje především u osob, jejichž imunita je sekundárně oslabena. Bývají to spíše osoby ve vyšším věku, ale pásový opar se může vyskytnout i u mladých lidí včetně dětí. Onemocnění pásovým oparem je výrazem reaktivace viru varicelly a zosteru, který po primoinfekci přetrvává v senzitivních gangliích lidského těla. Důvodem jeho reaktivace je velmi často oslabení organizmu. Při výsevu pásového oparu dochází k potížím jak v místě výsevu, tak i k celkovým příznakům. Postherpetická neuralgie je bolestivý syndrom (neuropatická bolest), který po prodělaném onemocnění postiženého sužuje řadu týdnů až měsíců....
Dermatol. praxi. 2015;9(4):167-169
Alergická kontaktní dermatitida (ACD) je zánětlivé kožní onemocnění (opožděný typ hypersenzitivní reakce, zprostředkovaný hapten- -specifickými T buňkami). Látky, které jsou příčinou ACD, se označují jako hapteny. Hapteny aktivují nespecifickou i specifickou imunitu a tím vzniká kožní zánět. V poslední době v dětské populaci narůstá výskyt ACD. Kožními projevy ACD jsou svědivá ekzematózní ložiska v místech kontaktu s alergenem. Nejdůležitější pro správnou diagnózu jsou epikutánní testy. Testované látky mohou mít u dětí i dospělých stejnou koncentraci. Nejčastějšími uváděnými alergeny v dětském věku jsou nikl a další kovy, lokální léčiva, parfemace,...
Dermatol. praxi. 2015;9(4):170-173
Plenková dermatitida patří mezi časné onemocnění dětského věku a vlivem stárnutí populace se stále více objevuje i v gerontologii. Článek popisuje klinické obrazy plenkové dermatitidy, její diferenciální diagnostiku a moderní terapeutické postupy.
Dermatol. praxi. 2015;9(4):174-177
Basiscreme DAC je zcela nové vehikulum, které je určeno k magistraliter přípravě v lékárnách. Jeho předností je kompatibilita s celou řadou léčivých látek, vhodný je zejména pro zapracování lokálních kortikosteroidů nebo antiinfektiv. Od ostatních běžně používaných hydrokrémových základů se liší ambifilní povahou a použitým konzervantem.
Dermatol. praxi. 2015;9(4):178-179
Wellsův syndrom, známý také jako eozinofilní celulitida, je vzácné kožní onemocnění tvořené souborem nespecifických klinických příznaků zahrnujících zejména celulitidu, urtikárii a hmyzí štípnutí (2). Článek popisuje případ 59letého muže, u něhož byl Wellsův syndrom histologicky verifikován.
Dermatol. praxi. 2015;9(4):180-181
Lichen ruber verrucosus/hypertrophicus reprezentuje relativně vzácnou klinickou variantu, která se projevuje výsevem diseminovaných mnohočetných tuhých nodulů velikosti hrachu či fazole nebo hyperkeratotických ložisek purpurově šedé barvy až velikosti dlaně s maximem projevů na extenzorových stranách končetin a nad interfalangeálními klouby. Autoři popisují kazuistiku pacienta s histologicky verifikovaným lichen planus verrucosus s dobrou odpovědí na systémovou terapii retinoidy.
Dermatol. praxi. 2015;9(4):182-184
Akné je chronické neinfekční zánětlivé onemocnění. S lehčími projevy akné pacienti často vyhledávají, jako jednu z prvních voleb, personál lékárny. Text proto shrnuje volně prodejné registrované přípravky, jejich použití i nežádoucí účinky. Uvádí také možnost doplňkové léčby.
Dermatol. praxi. 2015;9(4):185-186
Kůže jako největší orgán lidského těla tvoří přirozenou bariéru od nepříznivých vlivů okolí. Tato ochranná funkce je zvláště významná v zimním období, kdy je organizmus vystaven vlivu nízkých teplot, větru a slunečního záření. Citlivá a podrážděná pokožka tedy vyžaduje v zimním období speciální péči.
Dermatol. praxi. 2015;9(4):188-190
Lékárny jsou velmi často prvním zdravotnickým zařízením, kde si pacienti postěžují na zvýšené vypadávání vlasů. Zde by mělo být pacientovi poskytnuto kvalifikované poradenství ohledně volně prodejných přípravků pro lokální i celkovou doplňkovou terapii. Lékárník nebo asistent by měl zvládnout rozlišit, zda pacientovy potíže je možné zvládnout samoléčbou či pacienta odeslat k lékaři. Článek stručně popisuje typy alopecií a jejich možné příčiny. Podrobněji se zabývá volně prodejnými přípravky pro léčbu vypadávání vlasů, jejich správným použitím a působením. Uveden je praktický souhrn volně dostupných přípravků pro léčbu vypadávání vlasů.
Dermatol. praxi. 2015;9(4):191-194
Hojení rány je proces vedoucí k tvorbě jizvy, která se od nepoškozené kůže odlišuje jak morfologicky, tak i funkčně. V závislosti na genetické dispozici, věku, pigmentaci kůže, lokalizaci a vlastnostech rány může být výsledná jizva hladká, asymptomatická, téměř nerozeznatelná, ale také problematická, charakterizovaná jizvou hypertrofickou nebo keloidní. Oproti tomu strie (pajizévky) vznikají úbytkem elastinových a kolagenních vláken v dermis vlivem hormonálních a vnitřních fyzikálních faktorů. Obě poruchy pojivové tkáně bývají příčinou nežádoucích kosmetických změn, jizvy mohou navíc působit i symptomatické potíže. V léčbě je rozhodující včasný zásah,...
Dermatol. praxi. 2015;9(4):195