Výzvy dermatovenerologie

doc. MUDr. Miloslav Salavec, CSc.

Dermatol. praxi. 2026;20(1):3

Dermatovenerologie je jedním z mnoha medicínských oborů. Má zcela jistě svá specifika jako každý další obor. Kůže je největším orgánem lidského těla a vytváří hranici mezi vnitřním a vnějším prostředím. Je také do určité míry zrcadlem našeho organismu, jeho zdravotního stavu a indikátorem řady různých vnitřních nemocí...

Chronický ekzém rukou a jeho léčba v dermatologické praxi

Chronic hand eczema and its treatment in dermatological practice

MUDr. Linda Vavříková, MUDr. Martin Tichý, Ph.D.

Dermatol. praxi. 2026;20(1):6-10 | DOI: 10.36290/der.2026.008

Chronický ekzém rukou je multifaktoriální onemocnění, které může výrazně ovlivnit kvalitu života a pracovní schopnost. V populaci je běžný, častější incidence je u některých profesí. V následujícím sdělení se věnujeme klasifikaci ekzému na základě etiologie a morfologických znaků a základním vyšetřovacím a terapeutickým postupům.

Dermatovenerologická specifika péče o transgender pacienty

Dermatovenerological specifics of care for transgender patients

MUDr. Kevin Machů

Dermatol. praxi. 2026;20(1):11-14 | DOI: 10.36290/der.2026.003

Péče o transgender pacienty představuje komplexní a multidisciplinární oblast, která zahrnuje medicínské, dermatologické, chirurgické i psychosociální aspekty. Článek se zaměřuje na specifika dermatologické péče u transgender mužů a žen v kontextu hormonální terapie a chirurgické tranzice. Popsán je vliv androgenů a estrogenů na kůži a kožní adnexa, včetně výskytu akné, alopecie a změn v ochlupení. Pozornost je věnována možnostem a úskalím léčby těchto stavů, včetně terapie isotretinoinem a problematiky antikoncepce. Dále jsou diskutovány otázky epilace v souvislosti s chirurgickou přeměnou pohlaví, HPV infekce v neovagině, PrEP a riziko kožních nádorů....

Přímá imunofluorescence v dermatologii a dermatopatologii

Direct immunofluorescence in dermatology and dermatopathology

MUDr. Miroslav Důra, Ph.D.

Dermatol. praxi. 2026;20(1):15-19 | DOI: 10.36290/der.2026.002

Vyšetření přítomnosti navázaných protilátek, složek komplementu či fibrinogenu v tkáni metodou přímé imunofluorescence má v dermatologii a dermatopatologii nezastupitelnou úlohu. U řady diagnóz, zejména u autoimunitních bulózních dermatóz, je dokonce i diagnostickým kritériem. Následující text se zaměřuje na princip tohoto vyšetření, indikace, přínos i jeho limitace. Diskutován je imunofluorescenční obraz jednotlivých dermatóz. Připojeny jsou praktické informace stran správného odběru materiálu a jeho transportu.

Vitaminy - fyziologické funkce a projevy nedostatku na kůži

Vitamins - physiological functions and signs of deficiency on the skin

PharmDr. Bc. Hana Kotolová, Ph.D., PharmDr. Veronika Krupicová, PharmDr. Tomáš Hammer, Ph.D., PharmDr. Martina Nováková

Dermatol. praxi. 2026;20(1):20-25 | DOI: 10.36290/der.2026.007

Vitaminy jsou esenciální složky potravy, které jsou nezbytné pro správný růst, vývoj a funkci celého organismu. Význam jednotlivých vitaminů v organismu na sebe navazuje. Vitaminy se účastní udržování rovnováhy mezi katabolickými a anabolickými pochody tím, že aktivují a spojují odlišné metabolické dráhy. V současnosti se v průmyslově vyspělých státech světa setkáváme s příznaky avitaminózy jenom zcela výjimečně. Daleko častěji lze diagnostikovat symptomy některých hypovitaminóz. Nedostatek vitaminů se může projevit různými dermatologickými symptomy, od změn struktury a funkce epidermis až po zhoršené hojení a zvýšenou náchylností k poškození zevním...

Problematika klinické diagnostiky scabies aneb Proč nám nefunguje antiskabiezní léčba?

Challenges in the clinical diagnosis of scabies

MUDr. Paulína Cabalová

Dermatol. praxi. 2026;20(1):26-29 | DOI: 10.36290/der.2026.006

Svrab je i v současnosti významným infekčním onemocněním s cyklickou kulminací epidemií, která se aktuálně rozvíjí i v podmínkách vysokého hygienického standardu. Diagnostika je často komplikována atypickými projevy nebo sekundárními změnami. Léčba by měla být komplexní a zahrnovat nejen pacienta, ale i jeho bezprostřední okolí, včetně jeho řádné informovanosti o způsobech přenosu a epidemiologických opatřeních. Nezbytná je včasná diagnostika, neboť dlouhodobé nesprávné zařazení diagnózy vede k prodlení v léčbě a riziku přenosu onemocnění. Autorka popisuje případ pacientky s rekurentními epizodami svrabu, na kterém ilustruje, proč se může stát, že...

Morbus Favre-Racouchot úspěšně léčený lokálním retinoidem a manuálními expresemi

Morbus Favre-Racouchot successfully treated with a topical retinoid and manual expression: a case report

MUDr. Barbara Pásztorová, MUDr. Zuzana Nevoralová

Dermatol. praxi. 2026;20(1):30-32 | DOI: 10.36290/der.2026.005

Morbus Favre-Racouchot (MFR), známý také jako nodulární elastóza, je chronické kožní onemocnění podmíněné kumulativním účinkem slunečního záření. Projevuje se komedony a cystami. Prezentujeme kazuistiku 62letého pacienta s masivním výskytem makrokomedonů v obličeji, trvajícím již déle než 40 let. Dlouhodobá terapie lokálním adapalenem a manuálními expresemi vedla ke kompletní redukci projevů. Prezentovaný případ potvrzuje, že výše uvedená kombinovaná léčba může být velmi účinná.

Arteficiální dermatitida

Dermatitis artefacta

MUDr. Blanka Pinková, Ph.D.

Dermatol. praxi. 2026;20(1):33-35 | DOI: 10.36290/der.2026.004

Arteficiální dermatitida (DA) je relativně vzácné onemocnění, jehož incidence však v posledních letech stoupá. S rozvíjející se medializací různých činností se neustále stávají dostupné rozličné způsoby, které dříve byly nedostupné nebo hůře dostupné. Projevy tak zjišťujeme u stále mladších pacientů, nejen u dospívajících, ale i těch dětských. Terapie je obtížná, nutná je dlouhodobá spolupráce pacienta, ale i rodiny s psychology.

Idová reakce po impetiginizované kontaktní dermatitidě

Id reaction following impetiginized contact dermatitis

MUDr. Anna Hrazdírová

Dermatol. praxi. 2026;20(1):36-38 | DOI: 10.36290/der.2026.001

Idová reakce (autosenzitizační dermatitida) je generalizovaná, imunologicky podmíněná kožní reakce, která vzniká sekundárně na podkladě vzdáleného primárního ložiska. Typicky se vyskytuje u pacientů s ekzémem či mykotickými a bakteriálními infekcemi kůže, avšak v praxi bývá často opomíjena nebo mylně diagnostikována. Pro úspěšné zhojení je zásadní terapie primární léze a symptomatická léčba idové reakce. V kazuistice popisujeme případ 12letého pacienta s impetiginizovanou kontaktní dermatitidou levého kolene po traumatu, komplikovanou vznikem idové reakce na trupu, krku a v axilách. Onemocnění bylo provázeno výraznou periferní eozinofilií. Vzhledem...