Dermatol. praxi. 2011;5(4):206-210

Kvalita života při některých dermatologických onemocněních

PhDr.Drahomír Balaštík
Oddělení klinické psychologie FN u sv. Anny v Brně

Kvalita života pacientů se stává jedním z cílů dermatologické léčby a současně i kritériem její efektivity. Jde o pojem mnohovrstevný,

dynamický a hlavně subjektivní, zahrnující kvalitu života obecnou (QoL) a spojenou se zdravím (HRQoL). Ta je ukazatelem vlivu choroby

a její léčby na úroveň životní spokojenosti v různých oblastech života. Protože její zhoršení může zpětně zhoršit psychický stav pacienta

i jeho kožní poruchy, bývá vhodná mezioborová spolupráce dermatologa s klinickým psychologem či psychiatrem. Nebylo prokázáno,

že by jednotlivé dermatózy vytvářely specifické struktury osobnostní či psychopatologické, a tedy ani specifickou úroveň či typ narušení

kvality života. Úroveň HRQoL pravděpodobně nezávisí na typu kožní choroby, ale na její závažnosti, formách léčby, následcích psychických

a sociálních, obranných mechanizmech a frustrační toleranci pacienta. Ke zjišťování úrovně HRQoL u jednotlivých kožních poruch jsou

k dispozici speciální standardizované dotazníky. Jsou nezbytné ve výzkumu, v klinické praxi je vhodné jejich výsledky ověřit klinickým

rozhovorem, se kterým si někdy zcela vystačíme.

Klíčová slova: kvalita života, QoL, HRQoL, psychodermatologie

Quality of life in some dermatological diseases

Quality of life in patients is becoming one of the aims of dermatological treatment and at the same time serves as a criterion of a treatment’s

efficiency. Quality of life is a multi-layer, dynamic – and most importantly – a subjective concept, including both general quality

of life (QoL) and health related quality of life (HRQoL). HRQoL indicates how a disease and its treatment influence the level of satisfaction

in various areas of a patient’s life. Since deteriorating HRQoL can retrospectively aggravate the patient’s mental state and his/her

skin disorders, interdisciplinary cooperation between a dermatologist and a clinical psychologist or psychiatrist is often desirable. The

creation of specific personality or psychopathological structures by individual dermatoses has not been proved and thus no specific

level or type of the quality of life has been detected. The level of HRQoL does not in all probability depend on the type of skin disease,

but rather on its seriousness, forms of treatment, psychological and social consequences, ego defensiveness mechanisms and on the

patient’s frustration tolerance. To determine the level of HRQoL in individual skin diseases, standardized special questionnaires can be

used. They are essential in research, but in clinical practice their results should be verified by a clinical interview, which may in itself be

sufficient in many cases.

Keywords: quality of life, QoL, HRQoL, psychodermatology

Zveřejněno: 15. prosinec 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Balaštík D. Kvalita života při některých dermatologických onemocněních. Dermatol. praxi. 2011;5(4):206-210.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Libigerová E, Millerová H. Posuzování kvality života v medicíně. Čes a Slov psychiat 2001; 97(4): 183-186.
  2. Kebza V, Šolcová J. Koncept osobní pohody (well-being) a jeho psychologické a interdisciplinární souvislosti. In: Blatný M, et al. Sociální procesy a osobnost. Psychologický ústav AV ČR; Brno 2005: 11-35.
  3. Blatný M. Osobnostní předpoklady sebehodnocení a životní spokojenosti: shody a rozdíly. In: Blatný M, et al. Sociální procesy a osobnost. Psychologický ústav AV ČR; Brno 2005: 83-107.
  4. Baštecká B, Domkářová P. Kvalita života, životní styl a vrstevníci v obci. Konference, ,Pro změnu" OS Quip; Praha: 1.-2. 10. 2009.
  5. Hamplová D. Životní spokojenost, štěstí a rodinný stav v 21 evropských zemích. Sociologický časopis 2006; 42(1): 35-55. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Kimyai-Asadi A, Usman A. The Role of Psychological Stress in Skin Disease. J Cut Med Surg 2001; 5(2): 40-45. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Van Moffaert M. Psychodermatology: An Overview. Psychother Psychosom 1992; 58: 125-136. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Pánková R. Psychosomatické poruchy v dermatologii. In: Baštecký J, et al. Psychosomatická medicína. Grada Avicenum; Praha 1993: 279-288.
  9. Koo JYM, Lee CS. General approach to evaluation psychodermatological disorders. In: Koo JYM, Lee CS, et al. Psychocutaneous medicine. M. Dekker, Inc.; New York 2003: 1-12.
  10. Schiller Ch. Pokožka jako hraniční orgán a vztahové pole. In: Tres W, Krusse J, Ott J. Základní psychosomatická péče. Portál; Praha 2008: 165-171.
  11. Dahlke R. Nemoc jako řeč duše. Výklad chorobných příznaků. Praha: Pragma 2000: 459.
  12. Rapp SR, Feldman SR, Exum ML, Fleischer AB, Reboussin DM. Psoriasis cause as much disability as other major medical diseases. J. Am. Acad. Dermatol. 1999; 41: 401-407. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Richards HL, Fortune DG, Griffiths CE, Main CJ. The contribution of perceptions of stigmatisation to disability in patients with psoriasis. J Psychosom Res 2001; 50: 11-15. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Jobling R. Psoriasis and its Treatment in Psycho-Social Perspective. Rev Contemp Pharmacotherap 1992; 3: 339-345.
  15. Balaštík D, Semrádová V, Vašků V, Slonková V. Některé charakteristiky výběru psoriatiků a význam skupinové psychoterapie v jejich léčbě. Čs psychol 2008; LII(4): 397-410.
  16. Lévy A. Neurodermitida-vulkán v miniatuře? In: Danzer G, et al. Psychosomatika. Portál; Praha 2001: 112-118.
  17. Jung CG. Analytická psychologie - Její teorie a praxe. Praha: Academia 1993: 208.
  18. Ehlers A, Stangier U, Gieler U. Treatment of atopic dermatitis: A copmarision of psychological and dermatological approaches to relapse prevention. J Konsult Clin Psychol 1995; 4: 624-635. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Kratochvíl S. Klinická hypnóza. Praha: Grada Publishing 2001: 328.
  20. Maurer M, Weller K, Bindslev-Jensen C, Giménez-Amau A, et al. Unmet Clinical Needs in Chronic Spontaneous Urticaria. A GA2LEN Task Force Report. Allergy 2011: 66(3): 317-330. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Zuberbier T, Balke M, Worm M, Edenharter G, Maurer M. Epidemiology of Urticaria: A Reprersentative Cross-Sectional Population Survey. Clin Exp Dermatol 2010; 35(8): 869-873. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Zuberbier T, Bindslev-Jensen C, Canonica W, Grattan CEH, et al. EAACI/GA2LEN/EDF Guideline for the Management of Urticaria. Čes-slov Derm 2007; 82(Suppl 1): 7-16.
  23. Lévy A. Je Akné vulgaris skutečně vulgární? In: Danzer G et al. Psychosomatika. Portál; Praha 2001: 106-111.
  24. Dunn LK, O'Neill JL, Feldman SR. Acne in Adolescents: Quality of Life, self-esteem, mood, and psychological disorders. Dermatology Online Journal 2011; 17(1): 1-9. Přejít k původnímu zdroji...
  25. Van Moffaert M. The Spektrum of Dermatological Self-Mutilation and Self-Destruction Including Dermatitis Artefacta and Neurotic Excoriation. In: Koo JYM, Lee CS, et al. Psychocutaneous medicine. M. Dekker, Inc.; New York 2003: 169-189.




Dermatologie pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.