Dermatol. praxi. 2015;9(1)
Dermatol. praxi. 2015;9(1):6-12
Článek popisuje dosavadní i nové poznatky v etiologii, shrnuje klinický obraz, přehledně poukazuje na dostupnou terapii a možnosti její kombinace a případnou prevenci.
Dermatol. praxi. 2015;9(1):13-18
Dermatomykózy jsou jedny z nejčastějších infekčních chorob kůže a sliznic. Jejich léčba vychází z rozsahu postižení, etiologického agens a kondice pacienta. Článek uvádí stručný přehled topografie kožních mykóz, jejich epidemiologické souvislosti, rizikové faktory, odběry biologických materiálů a jeho vyšetření. Léčba dermatomykóz je uvedena v přehledné tabulce.
Dermatol. praxi. 2015;9(1):19-20
Článek pojednává o významu epidermální bariéry (EB) pro funkci kůže a pro vznik atopické dermatitidy (AD). Upozorňuje na nezralost epidermální bariéry u dětí. Zmiňuje faktory, které se podílejí na hydrataci epidermis a v imunologické ochraně proti zevním vlivům. Zdůrazňuje roli epidermální bariéry při vzniku atopické dermatitidy, při které se klíčovým bodem poruchy EB jeví porucha filagrinu. Defekt filagrinu mimo jiné v kombinaci se sníženými defenziny vede ke změně mikrobiomu a sklonu k bakteriálním infekcím. Vysvětluje působení St. aureus v patogenezi AD. Pro účinnou léčbu AD je nezbytná obnova funkce EB vhodnými emolienciemi a lokálními...
Dermatol. praxi. 2015;9(1):21-24
Akné vulgaris představuje jedno z problémových onemocnění, se kterými se dermatolog nebo pediatr v běžné praxi setkávají. Vyskytuje se v nejrůznějších věkových kategoriích a má celou řadu podob. Pro pacienta je klíčovým bodem nejen správná volba terapie, ale i nalezení účinné mezioborové spolupráce, bez které si lze maximální úspěch jen těžko představit. Nestojíme totiž jen před problémem lokálního kožního nálezu, ale před komplexem potíží, které toto multifaktoriální onemocnění mazových žláz a přilehlé kůže pacientům přináší. Rovina estetických problémů a sociálně psychologická je mnohdy tíživější než samotné onemocnění z pohledu klinického.
Dermatol. praxi. 2015;9(1):25-30
Atopická dermatitida je časté chronické, svědící, zánětlivé multifaktoriální onemocnění, které se může projevit v každém věku. Klinické projevy AD jsou velmi rozdílné a mění se s věkem pacienta (atopický pochod). Rozlišujeme fázi kojeneckou, dětskou, dospívajících a dospělých. V kojenecké fázi AD postihuje vlasovou část hlavy, obličej a povrch extensorů končetin. Pokud se projeví jako erytrodermie je třeba diferenciálně diagnosticky vyloučit metabolické poruchy a imunodeficienci. Časný výskyt AD je predispozicí k rozvoji extrinsic AD. Současný výzkum genetických, imunologických a epidemiologických vlastností AD je zdrojem řady nových poznatků,...
Dermatol. praxi. 2015;9(1):31-35
V práci je podán přehled klinických obrazů alopecií, patogeneze a léčba. Mezi léčebné metody u androgenetické alopecie patří lokální aplilkace minoxidilu u mužů i žen, u mužů celková aplikace finasteridu. U progredující ložiskové alopecie se krátkodobě aplikují celkově kortikosteroidy, u lokalizovaných forem lokální kortikosteroidy, anthralin (cignolin) a difencypron. Pseudopelade – jizevnatá ireverzibilní alopecie představuje konečnou fázi více rozdílných typů jizvících alopecií velmi obtížně léčitelných. Histologické a dermatoskopické vyšetření pomůže rozlišit různé typy alopecií (1).
Dermatol. praxi. 2015;9(1):36-39
Lymeská borrelióza (LB) patří v ČR mezi nejčastější zoonózy s přírodní ohniskovostí, která je přenášena klíšťaty. U nás je každým rokem hlášeno 3 500–4 000 případů. Stanovení správné diagnózy působí mnohdy lékařům značné potíže až diagnostické rozpaky s následnou nesprávně indikovanou antibiotickou terapií. Článek se snaží shrnout současné poznatky o historii, etiologii, epidemiologii, patogenezi, klinice, diagnostice a terapii lymeské borreliózy. V popisu klinických forem jsou zmíněna všechna stadia, více akcentovány jsou však kožní formy onemocnění, neboť článek je primárně určen kožním specialistům a projevy na kůži jsou klinickou...
Dermatol. praxi. 2015;9(1):40-42
Onychomykóza je plísňové onemocnění nehtů způsobené dermatofyty, kvasinkami a oportunními hyfomycetami. Častěji bývají postiženy nehty prstů dolních končetin, více u mužů a incidence stoupá s věkem. Na podlkladě postižení nehtové ploténky rozlišujeme 5 typů postižení: distální laterální subungvální onychomykóza (DLSO), superficiální bílá onychomykóza (leukonychia trichophytica; WSO – white superficial onychomycosis), proximální subungvální onychomykóza (PSO), endonyx a totální dystrofická onychomykóza. V diagnostice má nezastupitelnou roli mikroskopické, kultivační a popřípadě i histologické vyšetření. Onychomykóza je progresivní a recidivující...
Dermatol. praxi. 2015;9(1):43-44
Onemocnění vyvolané původcem Treponema pallidum představuje komplex patologických změn v různých orgánových systémech. Zahrnuje velice pestré klinické příznaky. Kožní morfy jsou tak rozmanité, že v širší diferenciálně diagnostické rozvaze je nutné na tuto infekci myslet pokaždé. Případ, který sdělení popisuje, je toho důkazem.
Dermatol. praxi. 2015;9(1):45-46
Jedná se o prezentaci případu léky indukovaného lupus erythematodes u 85leté ženy v souvislosti s terapií beta-blokátorem bisoprololem. Klinicky i laboratorně toto onemocnění zcela imituje idiopatický SLE, bývá však častější u pacientů starších a ve stejném poměru postihuje ženy i muže. Ve sdělení je kladen důraz na histologický obraz a klinicko-patologický korelát nálezů.