Dermatol. praxi. 2019;13(3):115
Dermatol. praxi. 2019;13(3):119-121
Subkorneální pustulózní dermatóza (SPD) je vzácná, chronická, recidivující pustulózní erupce histopatologicky charakterizovanásubkorneálními pustulami, které obsahují hojné množství neutrofilů. Onemocnění bylo poprvé popsáno v roce 1956 Sneddonema Wilkinsonem, kteří oddělili SPD od jiných dříve nezařazených pustulózních erupcí. Článek se věnuje etiopatogenezi,klinickému obrazu, diferenciální diagnóze a terapii.
Dermatol. praxi. 2019;13(3):122-124
Psoriáza je chronické zánětlivé onemocnění kůže, které se často sdružuje s dalšími zánětlivými nemocemi. U více než třetiny pacientůje přítomna psoriatická artritida, pacienti bývají častěji postiženi metabolickým syndromem a kardiovaskulárními příhodami,které následně vedou ke zkrácení délky jejich života. Z tohoto vyplývá nutnost pravidelných vyšetřování pro kardiovaskulárnírizika ve spolupráci s praktickým lékařem a příslušnými specialisty. Včasná detekce a léčba metabolického syndromu zabrání nejenrozvoji kardiovaskulárních nemocí, ale může zlepšit i závažnost lupénky.
Dermatol. praxi. 2019;13(3):126-130
Sarkoidóza je systémové zánětlivé neinfekční granulomatózní onemocnění, které postihuje především plíce. Kožní postiženíbývá přítomno asi ve třetině případů. Přestože u řady nemocných dochází ke spontánnímu hojení bez následků, může sarkoidózavést ke vzniku granulomů v různých tkáních a později k vazivové přestavbě této poškozené tkáně. V současné době umímesarkoidózu poměrně dobře diagnostikovat i léčit její příznaky, ale jen s obtížemi odpovídáme na otázku, co nemoc způsobujea co je příčinou její velké klinické variability.
Dermatol. praxi. 2019;13(3):131-133
Článek rekapituluje možnosti a zásady léčby atopické dermatitidy (AD) u dětí, které vycházejí ze znalostí o etiopatogenezia patofyziologii AD. Základní pilíře léčby AD zůstávají stejné, některá doporučení se díky novým poznatkům mění (např. hygienaatopické kůže, schéma používání lokálních kortikosteroidů a lokálních imunomodulátorů). Díky novým poznatkům o ADa pestrému výběru lokálních přípravků může být péče o atopického pacienta individualizována a stále se zlepšuje. U nejtěžšíchpřípadů se zdá nejefektivnější biologická léčba, která je zatím ve fázi klinických studií.
Dermatol. praxi. 2019;13(3):134-136
Výživa významně přispívá k hojení chronických ran a defektů. Poskytuje stavební materiál a mikronutrienty, které se hojivých procesů účastní.Podmínkou je zhojitelnost rány a dobré krevní zásobení. U ran nezhojitelných výživa přispívá k zachování kvality života. U špatného krevníhozásobení má výživa menší efekt. Významně se uplatňuje dostatečný příjem bílkovin, z mikronutrientů se jedná o vitamin C, E, A, zinek,měď, selen a další. Rána pro hojení potřebuje i energii, a to ve všech fázích hojení. Zvýšený příjem bílkovin hraje roli i v prevenci dekubitů.
Dermatol. praxi. 2019;13(3):140-142
Diferenciální dignostika vředů na genitálu je značně široká. Ve venerologických ambulancích jistě dominují vředy infekčního charakteru,myslet musíme i na vředy neinfekční etiologie. Níže uvedená kazuistika představuje neobvyklý popis případu neinfekčního vředu genitálu.
Dermatol. praxi. 2019;13(3):143-146
Wellsův syndrom je vzácné recidivující granulomatózní kožní onemocnění s častým nálezem eozinofilie v krevním obraze.Onemocnění klinicky připomíná bakteriální celulitidu. Diagnóza je stavovena na základě klinického obrazu a histopatologickéhonálezu, kde jsou typickým nálezem tzv. „flame figures“.
Dermatol. praxi. 2019;13(3):157-158
Dermatol. praxi. 2019;13(3):138-139
Běžným onemocněním postihujícím nejen dospělou populaci je dermatofytóza kůže nohou (atletická noha) – tinea pedis. Článekshrnuje možnosti samoléčby volně dostupnými registrovanými přípravky. Jsou zde popsána preventivní opatření zvyšující efektivituléčby a chránící pacienta před recidivou.
Dermatol. praxi. 2019;13(3)
Kožní T‑lymfomy jsou vzácná, v pokročilých stadiích většinou nevyléčitelná onemocnění, léčebné možnosti v pokročilých stadiích jsou omezené. V rámci randomizované, open‑ label, multicentrické klinické studie fáze 3 byl porovnáván efekt brentuximab vedotinu (BV) v dávce 1,8 mg/kg po 3 týdnech (maximum 16 cyklů) oproti volbě lékaře (investigator’s choice – IC). Těmi byly buď methotrexát 5–50 mg 1x týdně p. os. (maximálně 48 týdnů) nebo bexarotene 300 mg/m2 per os podávaný 1x denně také maximálně 48 týdnů. Primárním cílem studie bylo porovnání objektivní léčebné odpovědi trvající minimálně 4 měsíce (ORR4). V období mezi 8/2012–7/2015...
Dermatol. praxi. 2019;13(3):155-156
Dermatol. praxi. 2019;13(3)
V Multifunkčním centru na zámku Lednice se ve dnech 12.–14. června 2019 konalo 25. česko-slovenské angiologické sympozium.Součástí programu byly, kromě jiného, zajímavé přednášky doc. MUDr. Dalibora Musila, Ph.D., Žilní onemocnění na cestách a doc.PhDr. Dr. phil. Laury Janáčkové, CSc., Nohy a jejich vlohy. Obsah těchto přednášek shrnujeme na následujících stránkách.